Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. únor 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. únor 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Stín kouře rakety míří na Měsíc

Uznání: Pat McCracken, NASA

Proč by stín kouře po startu rakety směřoval k Měsíci? Na začátku roku 2001 při startu raketoplánu Atlantis byly Slunce, Země, Měsíc a raketa správně seřazeny pro takovou fotogenickou shodu. Za prvé, aby kouř z raketoplánu vrhal dlouhý stín, musí být denní doba blízko východu nebo západu Slunce. Teprve potom bude stín dostatečně dlouhý, aby sahal až k obzoru. A konečně při úplňku se Slunce a Měsíc nacházejí na opačných stranách oblohy. Například těsně po západu je Slunce mírně pod obzorem a v opačném směru je Měsíc mírně nad obzorem. Proto když raketoplán Atlantis těsně po západu Slunce odstartoval, jeho stín se promítl od Slunce směrem k protějšímu horizontu, kde se právě nacházel Měsíc v úplňku.

Téměř v hyperprostoru: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Smoke Plume
  2. NASA: Space Shuttle Era
  3. KennedySpaceCenter.com: SPACE SHUTTLE ATLANTIS
  4. NASA: The Sun
  5. APOD: 2022-02-06 Modrá skleněná kulička Země
  6. NASA: Moon Phase and Libration, 2024
  7. NASA: Smoke Plume
  8. Wikipedia: Space_Shuttle
  9. APOD: 2017-07-05 Afeliový východ Slunce
  10. APOD: 2023-10-25 Zmizel za 60 sekund: Západ Slunce se zeleným zábleskem
  11. APOD: 2016-10-26 Vrtulové stíny na prstencích Saturnu
  12. APOD: 2017-12-05 Obzor s modrou a červenou
  13. APOD: 2000-01-13 Úplněk pro pozorovatele
  14. APOD: 2001-01-29 Před Sluncem letadlo
  15. APOD: 2018-03-18 Otáčející se Měsíc z LRO
  16. APOD: 2006-07-23 Venušin pás nad Měsíčním údolím
  17. Wikipedia: Horizon
  18. APOD: 2000-03-20 Merkur na obzoru
  19. APOD: 1995-08-12 Atlantis Landing
  20. APOD: 2022-03-20 Malebný západ Slunce při rovnodennosti
  21. APOD: 2022-06-12 Najděte Člověka na Měsíci

Štítky: Kouř z rakety, Shadow, Měsíc


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »