< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. květen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. květen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Přelet Charona z New Horizons

Uznání videa: NASA, JHUAPL, SwRI, P. Schenk and J. Blackwell (LPI); Music: Juicy by ALBIS

Co kdybyste mohli proletět nad Plutonovým měsícem Charonem, co byste viděli? Pr8v2 to udělala sonda New Horizons v červenci 2015, když s na6havenými kamerami prolétla kolem Pluta a Charona. Pořízené snímky umožnily digitální rekonstrukci velké části povrchu Charonu, což dále umožnilo vytvořit fiktivní přelety nad Charonem vytvořené na základě těchto dat. Jedno takové fiktivní, minutové, časosběrné video je zobrazeno zde s digitálně zvýrazněnými výškami a barvami povrchových prvků. Vaše cesta začíná nad širokou propastí, která rozděluje různé typy Charonovy krajiny, propastí, která mohla vzniknout, když Charon zamrzl. Brzy se otočíte na sever a proletíte nad barevnou prohlubní nazvanou Mordor, která je podle jedné hypotézy neobvyklým pozůstatkem po dávném impaktu. Vaše cesta pokračuje nad mimozemskou krajinou bohatou na dosud nevídané krátery, hory a pukliny. Sonda New Horizons má příliš velkou se¨trvačnost na to, aby se někdy k Plutu a Charonu vrátila, a nyní míří z naší Sluneční soustavy ven.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Pluto
  2. APOD: 2025-05-18 Přelet Pluta z New Horizons
  3. NASA: Charon
  4. Wikipedia: Charon_(měsíc)
  5. NASA: Flyover: Pluto Moon Charon
  6. APOD: 2015-10-02 Charon: Měsíc Pluta
  7. NASA: Pluto’s Big Moon Charon Reveals a Colorful and Violent History
  8. APOD: 2020-04-07 Cesta na sever
  9. Wikipedia: Mordor_Macula
  10. NYTimes.com: Why Pluto’s Moon Charon Wears a Red Cap
  11. Reddit.com: Foto: dog surfing on a wave... :-)
  12. APOD: 2014-08-26 Průlet kolem Neptunova měsíce Triton
  13. APOD: 2020-11-29 Verona Rupes: Nejvyšší známý útes ve Sluneční soustavě
  14. NASA: Take New Horizons for a Spin and Print Your Own Model!
  15. PhysicsClassroom.com: Momentum and Collisions
  16. NASA: Pluto Facts
  17. NASA: Solar System Exploration
  18. NASA: NASA’s New Horizons to Continue Exploring Outer Solar System

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Charon, Charon, Pluto, Pluto, New horizons, New horizons

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »