Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. březen 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. březen 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Záře oblohy na observatoří Paranal

Uznání a copyright: Julien Looten

Používají se lasery z obřích dalekohledů k obraně Země? Ne. Lasery vyzařující z dalekohledů se dnes běžně používají ke zvýšení přesnosti astronomických pozorování. V některých směrech mohou zemskou atmosférou vyvolané fluktuace ve světle hvězd indikovat, jak se mění hmota vzduchu nad dalekohledem, ale v jiných směrech žádná jasná hvězda není. V takových případech mohou astronomové pomocí laseru vytvořit umělou hvězdu. Následná pozorování takové umělé laserové pointační hvězdy mohou odhalit podrobné informace o tom, jak zemská atmosféra rozmazává obraz, takže velkou část těchto jevů můžeme odstranit rychlým ohýbáním zrcadla dalekohledu. Techniky adaptivní optiky umožňují pozemní pozorování skutečných hvězd, planet a mlhovin s vysokým rozlišením. Dalekohledy observatoře Paranal v Chile na snímku studují barevnou oblohu plnou zeleného světélkování vzduchu a Magellanových mračen vlevo, červeného světélkování vzduchu vpravo a majestátního oblouku centrálního pásu naší Galaxie Mléčné dráhy uprostřed.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Laser
  2. APOD: 2009-08-16 Zásah laseru do centra Galaxie
  3. APOD: 2000-07-25 Proč se hvězdy mihotají
  4. Wikipedia: Air_mass_(astronomie)
  5. NASA: obloukem
  6. HowStuffWorks.com: How Lasers Work
  7. IndiaTimes.com: Astronomers Are Creating Fake Stars on Purpose, And the Reason Is Surprisingly Practical
  8. Wikipedia: Laser_guide_star
  9. NASA: Earth’s Atmosphere: A Multi-layered Cake
  10. Redd.it: Foto: Pes jako batoh :-)
  11. Gemini.edu: _5_techniky_adaptivní_optiky_
  12. APOD: 2000-05-22 Světelné mosty na Slunci
  13. APOD: 2000-02-18 Neptun adaptivní optikou
  14. NOIRLab.edu: Carina Nebula western wall (with adaptive optics)
  15. YouTube.com: Paranal Observatory - Atacama Desert | 2016 Drone | ESO
  16. ESO.org: Paranal Observatory
  17. Wikipedia: Chile
  18. Flickr.com: Julien Looten - looten.julien: Between Earth and Sky: Milky Way, Airglow and Lasers at the Very Large Telescope (VLT)
  19. NASA: Airglow Imagery
  20. APOD: 2023-02-11 Magellanova mračna nad Chile
  21. Wikipedia: Airglow
  22. APOD: 2021-01-13 Oblouky přes arktickou oblohu
  23. NASA: Milky Way Anatomy

Štítky: Světélkování vzduchu, Mléčná dráha, Lasers


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »