Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. červen 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. červen 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Symfonie GRB 000301C

Uznání: Andrew Fruchter (STScI) et al., STIS, HST, NASA

Minulý březen zaznamenaly teleskopické přístroje na Zemi i ve vesmíru obrovskou explozi, která proběhla vesmírem. Téměř bezprecedentní symfonie mezinárodních pozorování začala okamžitě 1.března 2000, když Zemi obíhající RXTE, Slunce obíhající Ulysses a asteroid obíhající NEAR všechny detekovaly desetisekundové vzplanutí vysokofrekvenčního gama záření. Během 48 hodin astronomové s použitím 2.5 m dalekohledu Nordic Optical Telescope našly shodu s pozorováním optického protějšku na středních frekvencích, což bylo brzy potvrzeno 3.5 m dalekohledem Calar Alto Telescope ve Španělsku. Další den byla exploze zachycena na nízkofrekvečních rádiových vlnách evropskou 30m parabolou IRAM ve Španělsku a poté radioteleskopy VLA ve Spojených Státech. Japonský 8 m dalekohled Subaru přerušil počáteční inženýrské testy a ponořil se do infračervených pozorování. Velké dalekohledy po celém světě začaly hrát brzy dohromady, jak se GRB000301C objevila v dohledu aby získaly podrobnosti neobvyklého chování. Kosmický dalekohled Hubble Space Telescope pořídil snímek nahoře a byl prvním, který určil přesnou vzdálenost exploze, což je při rudém posuvu 2 přes většinu pozorovatelného vesmíru. Dalekohled Keck II na Havaji rychle potvrdil a upřesnil rudý posuv. Ale ani dnes si není nikdo jistý o jaký typ exploze šlo. Nadále se studují neobvyklé charakteristiky světelné křivky a poblíž polohy exploze není vidět žádná hostující galaxie.

Štítky: Dalekohledy, Gamma ray bursts


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »