Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. březen 2013

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. březen 2013

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Široký ohon komety PanSTARRS

Uznání a copyright: Lorenzo Comolli - Model Overlay: Marco Fulle (INAF)

Pro pozorovatele je slábnoucí kometa PanSTARRS (C/2011 L4) stále vidět nad západním obzorem po západu Slunce, ale v nadcházejících dnech raději před východem Měsíce. Z perspektivy na planetě Zemi kometa stále ukazuje svůj široký prachový ohon. Tato dlouhá expozice na kometu z 21. března byla zvýrazněna, aby mohla ukázat pozoruhodné a jemné pruhování v ohonu. Umístěte na obrázek kurzor (nebo klikněte zde) a můžete se podívat na ohon s modelem sítě synchronních a syndynních křivek. Synchronní křivky (dlouhé, čárkované čáry) sledují polohu prachových částic uvolněných jádrem komety ve stejnou dobu a s nulovou rychlostí. Následné synchronní křivky od sebe dělí jeden den a začínají dole, 10 dnů před průchodem komety periheliem 10. března. Syndynní křivky (plné čáry) ukazují polohy zrn prachu o stejné velikosti, též uvolněných s nulovou rychlostí. Prachová zrna velikosti jednoho mikronu se nacházejí podél horní syndynní křivky. Rozměry zrn rostou proti směru hodinových ručiček až k rozměru 500 mikronů podél syndynní křivky rovnoběžné s kometární drahou (krátce čárkovaná čára přes jádro). V tomto modelu se předpokládá, že síly, které působí na prachová zrna jsou gravitace a tlak slunečního záření. Zdá se, že periodické proužkování ohonu komety PanSTARRS těsně sleduje model synchroních křivek.

Měřítko snímku: Kometa PanSTARRS byla 21. března asi 180 miliónů kilometrů daleko. Obrázek by byl v této vzdálenosti 4 milióny kilometrů široký.

Štítky: Kometa, Dust tail, Mouse over, C/2011 l4, Panstarrs, Syndyne, Synchrone, Striation


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »