Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. duben 2015

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. duben 2015

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sova a galaxie

Uznání a copyright: Christoph Kaltseis - Poem: Apologies to Edward Lear

The Owl and the Galaxy

The Owl and the Galaxy sail these skies
With blue and yellow star.

They go together beneath the Big Dipper,
If you wonder where they are.

The Galaxy's light shines through the night,
Ten millions of light-years away.

But never fear the Owl is near,
Inside the Milky Way.

A cosmic shroud, the Owl is proud,
its central star a must.

And the spiral Galaxy lies on edge
To show off all its dust,
Its dust,
Its dust,
To show off all its dust.

- = O = -

Luděk Pokluda:                           

O Sově a Galaxii

Modrá sova s galaxií se na obloze nepřekryjí.
Mají kolem sebe špendlíčky, žluté a modré hvězdičky.
Plují pod vozem velikým,
Když se zeptáš kde a s kým?

Zazáří galaxie v časech večerních,
Z dálav deseti milionů let světelných.

Však neboj se již, vždyť sova je blíž,
je v naší Mléčné dráze, kam dohlédne se snáze.
Jak hrdý druh, kol sovy je pruh,
oba si hvězda stežejní svou gravitací připevní.

Spirála Galaxie na bok se povalí,
Svůj prach na odiv odhalí.

Jen prach
Ten prach
Všechen svůj prach.



- = O = -

Pavel Šebela:                           
Sova a galaxie, plují si nebem,
společně se žlutou a modrou stálicí,
pod velkým vozem, jenž se nad nimi tyčí
chceme-li vědět kde vlastně být ráčí

Světlo galaktické v noci sem svítí
10 milionů světelných let sem letí

Ale nemějte obavy, sova je blízko
uvnitř Mléčné dráhy, má svoje hnízdo

Svými křídly hrdě skrývá
centrální hvězdu z níž právě vzniká

A spirální galaxie na hraně ležící
ukazuje její prach, uvnitř se kupící
její prach
její prach
všechen její prach.



- = O = -

Jan Poslušný:                           

Sova a Galaxie.

Obě plují oblohou spolu.
Kde že jsou?

Poblíže modré a žluté hvězdy Velkého Vozu jsou.
Světlo Galaxie prosvítilo nocí deset milionů let dlouhou.

Sova zasvítí spolu s Mléčné Dráhy svitem,
bez obav z pohasnutí.

Pyšná je Sova na svůj kosmický rubáš,
hlavní se přec stala hvězdou.

Vždyť ta Galaxie leží až na pokraji,
chlubí se jejímu prachu,
chlubí se veškerému, nicotnému prachu.



- = O = -

Josef Brožík:                           

Sova a galaxie

Sova a galaxie na nebi jdou
pod Velkým vozem pospolu oblohou
se dvěma hvězdami žlutou a modrou
kdyby jsi přemýšlel, kde býti mohou.

Daleko miliony let cest světla
galaktické světlo do noci září,
sova je vždy blízko, tak neměj strach,
přebývá v oblastech mléčné dráhy.

Sova bdí hrdě v svém kosmickém závoji,
centrální hvězda jí prosvítá háv,
spirální galaxie v jejím mlhavém okraji
zjevuje stále svůj vesmírný prach,
zjevuje prach,
zjevuje prach,
zjevuje stále svůj vesmírný prach.

- = O = -

Jiří Voříšek:                           

Sova a spirála

Sova a spirála plují oblohou,
společnice mají: Jsou to hvězda žlutá a modrá.
Kam napřít zrak? Kde vidět jsou?
Velká medvědice - toť volba jest dobrá.

Spirály dálava každým z nás zamává.
Tváří v tvář věkům světlo se nevzdává - letí deset milionů let.

A naopak sova za humny doslova,
je součástí našeho ostrova.

Na prašný háv, pyšná jak páv,
centrální hvězda musí být.

Na hraně ležící, na odiv stavící
svůj prach,
prach svůj,
vzdálená spirála, svým prachem halená.


Poznámka překladatele: Text básně ponecháváme v originále. Zdařilé převody do češtiny, pokud budou zaslány adresu apod4jch zavináč astro tečka cz, budou zveřejněny na tomto místě. Hodnocení si vyhrazuje editor/překladatel české verze. Viz též obdobnou stránku ze 7. dubna 2012.

Štítky: M108, M97, Planetární mlhovina, Spirální galaxie


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »