Galaxie, hvězdy a prach

Uznání a copyright: Eric Coles and Mel Helm

Je tato galaxie chycená do pavučiny z prachu? Ne, je daleko v pozadí. Ovšem hvězdami s paprsky a strašidelnými tvary se to na tomto hloubkovém obrazu nebe jen hemží. Dobře zkomponované zorné pole zabírá na obloze v souhvězdí Pegasus asi rozměr úplňku. Jasnější hvězdy pochopitelně vykazují difrakční paprsky, což je běžný jev, který způsobují vnitřní podpory v zrcadlových dalekohledech a nacházejí se uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ta slabá, ale všudepřítomná mračna mezihvězdného prachu se zvedají nad galaktickou rovinu a slabě odrážejí kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy. Někdy se jim říká cirry z vysokých šířek, nebo kolektivně ozářené mlhoviny a souvisí s molekulárními mračny. V tomto případě scénu zaplňuje difúzní mračno katalogizované jako MBM 54, vzdálené méně než 1000 světelných let. Ta galaxie zdánlivě zapletená v prachu je spirální galaxie NGC 7497 asi 60 miliónů světelných let daleko. NGC 7497 je vidět ve středu skoro z boku a její vlastní spirální ramena prachové pásy odrážejí barvy hvězd a prachu Mléčné dráhy.