Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. březen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. březen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Tuláci

Uznání videa: Visuals: Erik Wernquist; Music: Christian Sandquist; Words & Voice: Carl Sagan

Do jaké dálky bude lidstvo zkoumat? Pokud je toto video spojením skutečných vesmírných snímků a fiktivních vizualizací na dobré cestě, pak přinejmenším Sluneční soustavu. Některé z podivuhodných sekvencí videa zobrazují budoucí lidi, jak plují skrze prstence Saturnu, zkoumají Jupiter z blízké kosmické lodi a skáčou z vysokého útesu v nízké gravitaci měsíce Uranu. Přestože nikdo nemůže znát budoucnost, putování a zkoumání za hranicemi, jak fyzickými, tak intelektuálními, je součástí lidského ducha a v minulosti často lidstvu dobře posloužilo.
Poznámka překladatele: Text z knihy Carla Sagana Pale Blue Dot ve videu

For all its material advantages, the sedentary life has left us edgy, unfulfilled.
Even after 400 generations in villages and cities, we haven’t forgotten.
The open road still softly calls, like a nearly forgotten song of childhood.
We invest far-off places with a certain romance.
This appeal, I suspect, has been meticulously crafted by natural selection as an essential element in our survival. Long summers, mild winters, rich harvests, plentiful game—none of them lasts forever.
Your own life, or your band’s, or even your species’ might be owed to a restless few—drawn, by a craving they can hardly articulate or understand, to undiscovered lands and new worlds.”
Herman Melville, in Moby Dick, spoke for wanderers in all epochs and meridians: “I am tormented with an everlasting itch for things remote. I love to sail forbidden seas…”
Maybe it’s a little early.
Maybe the time is not quite yet.
But those other worlds— promising untold opportunities—beckon.
Silently, they orbit the Sun, waiting.

Přes všechny materiální výhody nás usedlý život zcela nenaplňuje a nechává nás neklidné.
Ani po čtyřech stech generacích ve vesnicích a ve městech jsme nezapomněli.
Daleká cesta nás stále vábí, jako skoro zapomenutá píseň z dětství.
Vzdálená místa odíváme jistou dávkou romantiky.
Toto volání pečlivě utvořil přírodní výběr jako základní podmínku našeho přežití. Dlouhá léta, mírné zimy, bohatá úroda, hojné úlovky, nic z toho netrvá pořád.
Za život váš, vaší tlupy či dokonce druhu možná vděčíme těm několika neposedným, které žene touha po neobjevených krajinách a světech, kterou je těžké popsat nebo jí porozumět.
Herman Melville v knize Bílá velryba mluví za tuláky všech časů a odkudkoliv: “Trýzní mě věčná touha po dálkách. Miluji plavbu po zakázaných mořích…”
Možná je ještě trochu brzy.
Možná ještě nenastal čas.
Ale ty jiné světy, které slibují nevýslovné příležitosti, lákají.
Tiše obíhají (svá) slunce a čekají.

Seznam odkazů v popisu

  1. Vimeo.com: Wanderers - a short film by Erik Wernquist
  2. Cats.com: spaceship-cat-compressed.jpg
  3. NASA: Solar System Exploration
  4. Youtube.com: Wanderers - a short film by Erik Wernquist [Official Version]
  5. APOD: 2020-02-09 Volný let ve vesmíru
  6. APOD: 2016-11-24 Skan prstenců
  7. APOD: 2016-06-26 Jupiterova mračna z New Horizons
  8. APOD: 2020-11-29 Verona Rupes: Nejvyšší známý útes ve Sluneční soustavě
  9. NASA: Uranus
  10. Harvard.edu: Searching the Internet for evidence of time travelers
  11. APOD: 2019-08-18 Člověk jako kosmická loď
  12. GoodReads.com: Carl Sagan > Quotes
  13. NASA: Why We Explore - Human Space Exploration

Štítky: Lidstvo, Space exploration, Carl Sagan


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »