Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. březen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. březen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Tuláci

Uznání videa: Visuals: Erik Wernquist; Music: Christian Sandquist; Words & Voice: Carl Sagan

Do jaké dálky bude lidstvo zkoumat? Pokud je toto video spojením skutečných vesmírných snímků a fiktivních vizualizací na dobré cestě, pak přinejmenším Sluneční soustavu. Některé z podivuhodných sekvencí videa zobrazují budoucí lidi, jak plují skrze prstence Saturnu, zkoumají Jupiter z blízké kosmické lodi a skáčou z vysokého útesu v nízké gravitaci měsíce Uranu. Přestože nikdo nemůže znát budoucnost, putování a zkoumání za hranicemi, jak fyzickými, tak intelektuálními, je součástí lidského ducha a v minulosti často lidstvu dobře posloužilo.
Poznámka překladatele: Text z knihy Carla Sagana Pale Blue Dot ve videu

For all its material advantages, the sedentary life has left us edgy, unfulfilled.
Even after 400 generations in villages and cities, we haven’t forgotten.
The open road still softly calls, like a nearly forgotten song of childhood.
We invest far-off places with a certain romance.
This appeal, I suspect, has been meticulously crafted by natural selection as an essential element in our survival. Long summers, mild winters, rich harvests, plentiful game—none of them lasts forever.
Your own life, or your band’s, or even your species’ might be owed to a restless few—drawn, by a craving they can hardly articulate or understand, to undiscovered lands and new worlds.”
Herman Melville, in Moby Dick, spoke for wanderers in all epochs and meridians: “I am tormented with an everlasting itch for things remote. I love to sail forbidden seas…”
Maybe it’s a little early.
Maybe the time is not quite yet.
But those other worlds— promising untold opportunities—beckon.
Silently, they orbit the Sun, waiting.

Přes všechny materiální výhody nás usedlý život zcela nenaplňuje a nechává nás neklidné.
Ani po čtyřech stech generacích ve vesnicích a ve městech jsme nezapomněli.
Daleká cesta nás stále vábí, jako skoro zapomenutá píseň z dětství.
Vzdálená místa odíváme jistou dávkou romantiky.
Toto volání pečlivě utvořil přírodní výběr jako základní podmínku našeho přežití. Dlouhá léta, mírné zimy, bohatá úroda, hojné úlovky, nic z toho netrvá pořád.
Za život váš, vaší tlupy či dokonce druhu možná vděčíme těm několika neposedným, které žene touha po neobjevených krajinách a světech, kterou je těžké popsat nebo jí porozumět.
Herman Melville v knize Bílá velryba mluví za tuláky všech časů a odkudkoliv: “Trýzní mě věčná touha po dálkách. Miluji plavbu po zakázaných mořích…”
Možná je ještě trochu brzy.
Možná ještě nenastal čas.
Ale ty jiné světy, které slibují nevýslovné příležitosti, lákají.
Tiše obíhají (svá) slunce a čekají.

Seznam odkazů v popisu

  1. Vimeo.com: Wanderers - a short film by Erik Wernquist
  2. Cats.com: spaceship-cat-compressed.jpg
  3. NASA: Solar System Exploration
  4. Youtube.com: Wanderers - a short film by Erik Wernquist [Official Version]
  5. APOD: 2020-02-09 Volný let ve vesmíru
  6. APOD: 2016-11-24 Skan prstenců
  7. APOD: 2016-06-26 Jupiterova mračna z New Horizons
  8. APOD: 2020-11-29 Verona Rupes: Nejvyšší známý útes ve Sluneční soustavě
  9. NASA: Uranus
  10. Harvard.edu: Searching the Internet for evidence of time travelers
  11. APOD: 2019-08-18 Člověk jako kosmická loď
  12. GoodReads.com: Carl Sagan > Quotes
  13. NASA: Why We Explore - Human Space Exploration

Štítky: Lidstvo, Space exploration, Carl Sagan


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »