Akreční disk podvojné soustavy

Uznání: ST ScI, NASA

Naše Slunce je neobvyklé v tom, že je samostatné - většina hvězd se vyskytuje ve vícenásobných nebo podvojných (binárních) systémech. V podvojných soustavách se hmotnější složka vyvíjí rychleji až se stane kompaktním objektem - buď bílým trpaslíkem, neutronovou hvězdou nebo černou dírou. Když se méně hmotná složka posléze vyvine do expanzního stadia, může být tak blízko kompaktní hvězdě, že její vnější atmosféra doslova spadne na kompaktní hvězdu. Tatový případ je nakreslen nahoře. Plyn z modré obří hvězdy se odtahuje do akrečního disku kolem kompaktní binární složky. Plyn v akrečním disku víří, zahřívá se a nakonec padá na kompaktní hvězdu. Extrémní podmínky, které se často vyskytují na povrchu kompaktní hvězdy kde padá plyn mnohokrát způsobuje detekovatelné rentgenové záření, gama záření nebo dokonce exploze kataklyymatických nov. Studium extrémních podmínek v těchto soustavách nám vypovídá o vnitřních vlastnostech obyčejné hmoty kolem nás.