< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce II Sluneční soustava

Dva nové měsíce Uranu

Dva nedávno objevené měsíce Uranu dostanou brzy své jméno. Tým objevitelův čele s P. Nicholsonem z Cornellovy university podal návrh na jejich pojmenování.Jestliže bude schválen, nové měsíce se budou jmenovat Caliban aSycorax podle postav z Shakespearovy hry Bouře. Měsíce bylyobjeveny na podzim loňského roku pomocí CCD kamery připojené k 5m Halovudalekohledu na Mt. Palomaru. Oba jsou nepravidelného tvaru a obíhají poretrográdních drahách ve velké vzdálenosti od vlastní planety.
Zdroj: CornellUniversity Press Service.
redakce II Kosmonautika

Mars Global Surveyor

Mars Global Surveyor dokončil snímkování oblasti zvané Cydonia a přistávacíchzón sond Viking 1, 2 a Mars Pathfinder na povrchu Marsu. Ukázalo se, žeútvary nalezené na snímcích sond Viking v Cydonii a nazvané "Tvář Marsu"a "Město" jsou přírodního původu a uvedené pojmenování si vysloužily díkynižší rozlišovací schopnosti kamer Vikingů a náhodné hře stínů. Viking1 lander nebyl na dalších snímcích nalezen, zřejmě z důvodů nepřesné znalostijeho polohy, Viking 2 lander nebyl taktéž nalezen, ovšem důvodem byla vysokáoblačnost. Snímky Mars Pathfinderu se zatím zpracovávají, ale předpokládáse, že rozměry sondy jsou pod hranicí rozlišitelnosti.
Zdroj: http://mars.jpl.nasa.gov
redakce II Kosmonautika

Cassini prolétl kolem Venuše

Sonda Cassini mířící k Saturnu provedla úspěšně 26. dubna průlet vevýšce 284 km nad povrchem planety Venuše. Průlet zvýšil rychlost sondyo 7 km/s a nyní se pohybuje rychlostí 141 000 km/hod. vzhledem ke Slunci.Momentálně se nachází 136 miliónů km od Země a signál od ní letí k Zemi7,5 minuty. Na dlouhou cestu k Saturnu se sonda vydala 15. října loňskéhoroku a ke svému cíli dorazí v roce 2004. Během této cesty ji čeká dalšíprůlet okolo Venuše v červnu 1999, okolo Země v srpnu 1999 a okolo Jupiterav roce 2000.
Zdroj: www.jpl.nasa.gov/cassini
redakce II Kosmonautika

Pojmenujte sondu!

Kosmická agentura NASA vyhlásila soutěž na pojmenování rentgenové observatořeprozatím nazývané AXAF (Advanced X-Ray Astrophysics Facility), kterábude vynesena na oběžnou dráhu kolem Země v prosinci letošního roku raketoplánemColumbia. Návrhy mohou obsahovat jména osob (nežijících) a míst, historické,mytologické a fiktivní názvy. Autor vítězného návrhu bude moci sledovatstart raketoplánu přímo na Cap Canaveral. Podrobnosti a formulář pro zaslánínávrhu naleznete na http://asc.harvard.edu/contest.html.Návrhy se přijímají do 30. června.
Zdroj: NASAPress Release 98-63
redakce II Vzdálený vesmír

Astronomové objevili oblast tvořících se planet

Astronomové pracující s teleskopem Keck II umístněným na Havajskýchostrovech jsou přesvědčeni, že získali důkazy o vznikající planetární soustavěokolo blízké hvězdy. Jedná se o hvězdu HR 4796 vzdálenou 200 svělelnýchlet a nacházející se v souhvězdí Centaurus. Na snímcích získaných kamerouMIRLIN citlivou v IR oboru spektra je viditelný disk, uvnitř kterého jeprázdná oblast, ze které materiál byl použit na tvorbu nových planet. Vědcijsou přesvědčeni, že se jedná o chybějící článek ve studiích o vzniku planetárníchsystémů.
Zdroj: MIRLINHR4796 home page
redakce II Sluneční soustava

Země strhává časoprostor

Mezinárodní tým astronomů z NASA a několika universit tvrdí, že objevildalší efekt předpovezený před 80-ti lety Einsteinovou obecnou teoriírelativity. Teorie předpovídá, že masívní rotující objekty mohou strhávatčasoprostor ve svém okolí. Jev, který poprvé odvodili australští fyziciJoseph Lense a Hans Thirring v roce 1918, se nazývá Lense-Thirringůvnebo také frame-dragging efekt. Vědci věří, že detekovali tentojev precisním měřením posunu družic LAGEOS I a LAGEOS II.(Laser Geodynamics Satellite).
Zdroj: NASAPress Release 98-51
redakce II Vzdálený vesmír

Einsteinův prstenec poprvé pozorován

Další z efektů předpovězených Obecnou teorií relativity, tzv. "Einsteinůvprstenec" byl vůbec poprvé v historii pozorován pomocí Hubble Space Telescopea radioteleskopu MERLIN. Tento prstenec vznikne ve velmi vzácném případě,kdy se vzdálený objekt, galaxie působící jako gravitační čočka a pozorovatelnacházejí v jedné přímce. Rozměry tohoto útvaru na obloze jsou miniaturní- pouhá úhlová sekunda. Proto byl pozorován soustavou šesti radioteleskopůrozložených po území celé Anglie, které tvoří MERLIN. MERLIN má rozlišenílepší než 50 úhlových milisekund, což je o trochu více než rozlišení HST
Zdroj: Universityof Manchester Press Release

1 …544 545 546 547

19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »