Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2007  >  Červenec  >  NGC7023 (Iris)

Česká astrofotografie měsíce - Červenec 2007

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC7023 (Iris)

Uznání a copyright: Martin Myslivec

Kdesi v souhvězdí Kefea, ztracena v opomíjených oblastech oblohy, září mlhovina NGC 7023 zvaná též Iris či Kosatec. V červencovém kole ČAM se sešly hned tři snímky tohoto velice zajímavého objektu. A jeden z nich zaujal porotu do té míry, že jej zvolila snímkem tohoto měsíce.

V tomto téměř alchymistickém tyglíku je mladá hmotná a velmi horká hvězda na počátku svého života ještě ponořena do prachového závoje původní pramlhoviny. Přestože je dominující barvou mlhoviny barva modrá, charakteristická pro světlo rozptýlené na prachových zrnech, prosvítá nám tu i nádech červené. Za ten může jev zvaný fotoluminiscence, při němž některá prachová zrnka mění neviditelné ultrafialové světlo mladé hvězdy na světlo červené, nám již viditelné.

Nejen ona modravá mlhovina, dosahující přibližně 6 světelných let v průměru, ale i samotná mladá centrální hvězda má své jméno - SAO 19158. S jejím spatřením pouhýma očima bychom však měli potíže, neboť dosahuje sedmé hvězdné velikosti, přičemž naše lidské oko dosáhne tak stěží ke hvězdné velikosti šesté.

V každém případě nám však autor snímku dokázal, že je možno vyfotografovat nejen toto "hvězdné mládě", ale i zbytky jeho rodiště, mlhovinu Iris. A nejen to. Na snímku jsou patrna i prachová a molekulární mračna odolávající prudkému jasu mladé hvězdy a zakrývající to, co by snad našim zrakům mělo zůstat skryto. Martinovi Myslivcovi, autorovi vítězného snímku, bychom rádi na závěr vyjádřili dík za to, že po dubnovém a květnovém pohledu na poslední léta života hvězd nasměroval náš pohled i k hvězdným batolatům a popřáli mu mnoho dalších takto zajímavých a působivých obrázků nám stále tajemnějšího vesmíru.

Vzpomínky porotce: Když jsem před deseti roky vedl astronomický kroužek děvčat z učňovského střediska vánočních ozdob, přicházela často na hvězdárnu ozdobena jemným třpytivým práškem okolo očí. Nevím, jak se ta zkrášlující jemná a třpytivá skelná drť, kterou kromě zdobení očí používaly i ke zdobení ozdob jmenovala doopravdy, ale říkaly jí "iris". A stejně jako se barevná zrnka třpytila na kůži dívek, září svým tajuplným svitem i obrázky mlhoviny Iris v galerii soutěže ČAM. Ne, není to chyba a množné číslo je skutečně namístě.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hradec Králové, Bělečko

Datum pořízení: 23.7.2006 od 00:15

Optika: Dalekohled: Vixen VC200L, 200/1800mm (f/9), Astronomik CLS filtr, Montáž: Upravená montáž EQ6, Pointace: TVGuider mimoose přes OAG Tracker III

Zpracování:

Zregistrování a zprůměrování pomocí SW Registar a finální doladění snímku v Adobe Photoshopu.

Postup:

8 snímků s expozičním časem 20minut (tedy celkem 160 minut expozice) pořízeno pomocí CCD kamery QHY8 a SW Maxim DL. Pomocí něho byla provedena i kalibrace (dark frame, flatfield) a konverze do RGB snímku.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »