Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2008  >  Červen  >  NGC 4565 v souhvězdí Vlasy Berniky

Česká astrofotografie měsíce - Červen 2008

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 4565 v souhvězdí Vlasy Berniky

Uznání a copyright: Libor Richter

Za devatero horami a devatero řekami, tedy téměř za humny, alespoň těmi astronomickými, leží ve vzdálenosti 30 miliónů světelných let překrásná galaxie s hezkým jménem "Jehlová". Hvězdné katalogy a atlasy ji však označují poněkud stroze jako NGC 4565.

Asi se nikdy nedozvíme, jestli kolem některé z jejích několika miliard hvězd obíhá Zemi podobná planeta, kde by maminka svým dětem začínala pohádku vyprávět těmi nám známými slovy: "Za devatero horami …". Jisté však je, že k ní snad každou jasnou noc míří nějaký z pozemských dalekohledů či fotografických komor. Ať s vědeckými cíli, nebo s prostou a o to krásnější touhou pokochat se jedním hezkým objektem našeho nebe. Aby také ne. Tato téměř učebnicová galaxie se k nám natáčí přesně bokem a my můžeme velmi podrobně sledovat výduť centrálního jádra s dominujícím nažloutlým svitem starších hvězd spolu s temnými prachovými pásy zakrývajícími pohled jak k samotnému centru této galaxie, tak do již tak tenkých spirálních ramen s mladšími a jasně zářícími hvězdami.

Tuto fotogenickou galaxii s průměrem přes 100 000 světelných let objevil v roce 1785 William Herschel. I když na obloze na délku zabere více než polovinu Měsíce, našim neozbrojeným zrakům zůstane skryta i v těch nejlepších pozorovacích podmínkách. Díky své vizuální jasnosti 9,6 mag budeme k jejímu spatření totiž potřebovat dalekohled a její skutečnou krásu odhalí až fotografie. A právě takovou fotografii do soutěže "Česká astrofotografie měsíce" poslal Libor Richter a ta v měsíci červnu roku 2008 získala ocenění "astrofotografie měsíce". Snímek nás zavádí do poměrně nevýrazných Vlasů Bereniky. I když se toto malé souhvězdí naší severní oblohy nepyšní žádnými jasnými hvězdami, je plné slabších či jasnějších galaxií. Že tomu tak skutečně je, ukazuje i tento vítězný snímek. Kromě samotné "jehlové" NGC 4565 zde nalezneme mnoho dalších a slabších hvězdných ostrovů, u nichž si mnohdy jen můžeme představovat, jak ve skutečnosti vypadají a které náš pohled vedou mnohem dále do hlubin vesmíru.

Libor Richter zamířil svůj dalekohled a fotoaparát ve správný okamžik na správné místo oblohy a výsledkem byl snímek, který nejen získal toto ocenění, ale zároveň nám ukázal, jak asi vypadá naše vlastní Galaxie viděná z boku ze vzdálenosti 30 miliónů světelných let. A můžeme snad s uspokojením říci, že pokud je tomu skutečně tak, pak jsme se narodili na hezkém místě vesmíru. My galaxii NGC 4565 vidíme tak, jak vypadala před 30ti milióny let. Dnes již vypadá určitě trochu jinak. Některé hvězdy v ní jistě chybí, jiné se zase vylouply z hvězdných kolébek a možná, že ta mírumilovně vypadající "jehlová galaxie" na kusy roztrhala a pohltila některou z malých galaxií, které se k ní neopatrně přiblížily. Ze snímku Libora Richtera však určitě ještě mnoho let bude vyzařovat poklidné tajemno "neměnného" vesmíru a bude potěšením nejen autorovi, ale nyní i nám, ostatním milovníkům krásných pohledů do nebe. Za to autorovi mnohokrát děkujeme.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Tuchořice 179 dvorek rodinného domku

Datum pořízení: 8-9. 5.2008

Optika: Newton 203/900+MPCC montáž HEQ-5 Syntrek,pointace AG od Martina Myslivce+ref. SW-70/500, Canon 350D neupravený

Zpracování: Odečet DF a FF v programu Subraw ,složeno v programu Registar a finální úprava v Adobe photoshop

Postup: Expozice :10x480s. iso 800 bez filtru

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »