Česká astrofotografie měsíce

LBN 468

Lukáš Kolář

Jiří Šíp

Ing. Peter Delinčák, Vek: 33r.

Karel Sandler

Miloslav Druckmüller, Peter Aniol, Vojtech Rušin, Ľubomír Klocok, Karel Martišek, Martin Dietzel

Lenka Strýhalová

B343 - temná mlhovina v Labuti a její okolí

Alexander Kupco

Černé oko galaxie

Kateřina Onderková

emisní mlhovina Pacman (NGC281 v Kasiopeji)

Jiří Los

IC 5070

Jiří Linet

IC1805 Srdce

Libor Richter 33.let

IC1805 - Heart Nebula and NGC896

Aleš Žabokrtský

IC5068

Pavel Pech

IC5068 - západní část, bicolor

Pavel Pech

IC5146 - Cocoon

Libor Richter 33.let

Jupiter s impaktem

Radek Prokeš

Jupiter s měsícem Ganymedes přecházejícím přes disk Jupitera (vlevo v rovníkovém pásu)

Luděk Hamr

M-31

Libor Richter 33.let

M31

Radek Prokeš

M31, M32, M110

Petr Švenda

M81

Kateřina Onderková

Měsíc

Antonín Hušek 54 let

Mléčné dráha v souhvězdí Lištičky

Antonín Hušek 54 let

NGC 7000

Jiří Linet

NGC 7635

Jiří Linet

NGC 7635 Bublinka

Ladislav Spejchlík

NGC6992 a NGC6995 - východní oblouk Řasové mlhoviny

Alexander Kupco

Pelikán

Zbyněk Vraštil

Region Antares - Rhó Ophiuchi

Martin Gembec

Snímek oblasti hadonoše s temnými mlhovinami a několika otevřenými hvězdokupami (např. IC 4665)

Michal Donát

zatmění Slunce v Číně 22. července 2009

Petr Horálek

Čeští studenti ovládli soutěž NASA v Houstonu

Český tým pěti studentů z různých koutů republiky ovládl studentskou soutěž inovativních projektů. Ve finále uspěli mezi pěti týmy, z toho třemi americkými a získali neuvěřitelná dvě ocenění ze tří. Gratulujeme! Více na Twiteru a v ranní reportáži České televize přímo z Houstonu.

Voyager 1 opět normálně funguje

NASA oznámila, že Voyager 1 od 20. 4. 2024 opět normálně funguje. Poslední bezproblémová komunikace se sondou byla 14. 11. 2023. Komunikace se sondou je velmi zdlouhavá, protože signál mezi sondou a Zemí putuje rychlostí světla po dobu 22,5 hodiny. Problém se podařilo najít v jednom čipu paměti FDS (Flight Data System). Oprava spočívá v tom, že data nejsou nyní ukládána jako větší balík, ale jsou rozdělována a ukládána do částí paměti FDS, které jsou v pořádku. Jde o velký úspěch inženýrů z NASA. Zdroj

Velká skvrna a silné erupce na Slunci

Na povrchu Slunce můžeme pozorovat velkou skvrnu. Ta je vidět i pouhým okem při použití správného filtru, jako jsou například brýle pro pozorování zatmění Slunce. Celá aktivní oblast zabírá opravdu velkou plochu a navíc zde dochází k velmi silným erupcím. 21. a 22. února dosáhly i nejsilnější kategorie X (X1,8 - X1,7 - X6,3). Ke škodě pozorovatelů polárních září, tyto erupce nedoprovázely velké výrony plazmatu z koróny (CME) směrem k Zemi. Někdy se to tak stává, že méně silné erupce vyprodukují CME a později polární záři viditelnou dobře i ze střední Evropy, jindy ani nejsilnější erupce tohoto 25. cyklu sluneční aktivity skoro nic.