Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  100. výročí IAU a velké setkání ČAS

100. výročí IAU a velké setkání ČAS

Přijďte se do Planetária Praha podívat, co dokázala astronomie v uplynulých 100 letech!

Místo konání akce: Královská obora 233, Praha 1, Česko
Typ akce: Akce ČAS
Termín konání akce: 06.04.2019 od 9:00 – 07.04.2019 do 15:00

Logo 100 let Mezinárodní astronomické unie Autor: IAU
Logo 100 let Mezinárodní astronomické unie
Autor: IAU
100 let mezinárodní astronomické unie a role českých astronomů. Současné aktivity ČAS.

Výkonný výbor ČAS vás srdečně zve na velmi očekávanou akci, na které se potkají profesionální a amatérští astronomové, představí svou činnost a zároveň oslaví 100 let založení Mezinárodní astronomické unie IAU. Dvoudenní akce s názvem "100 let pod jednou oblohou" a navazující Velké setkání složek ČAS se koná v Planetáriu Praha 6.-7. 4. 2019.

K účasti bylo nutné se registrovat vyplněnou návratkou do 11. března na cas@astro.cz. Program ke stažení pdf.

Program

 

Sobota 6. dubna

09:15 prezence

10:00 Přivítání: Jan Palouš – předseda Českého národního komitétu astronomického
10:10 Petr Heinzel – předseda České astronomické společnosti
10:15 Vladimír Karas – ředitel Astronomického ústavu AV ČR
10:25 Ewine van Dishoeck – předsedkyně IAU
10:40 Pozdrav: Luboš Perek – generální tajemník IAU 1967 - 1970
10:50 100 let IAU a Česká republika – Jan Palouš
11:10 Valná shromáždění IAU v Praze – Jiří Grygar
11:30 Vystoupení zástupce Akademie věd ČR
11:35 Předání medaile AV ČR Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
11:45 Laureátská přednáška: Ivan Hubený – Teorie hvězdných atmosfér: Hubený a Tlustý

12:30 společný oběd

14:00 Česká astronomie první poloviny 20. století – Martin Šolc
14:45 Česká astronomie včera dnes a zítra – Jiří Grygar

15:30 přestávka, občerstvení

16:00 - 18:00 Panelová diskuse: Nové horizonty české astronomie – kam směřujeme?

Moderátor: Jan Palouš

Panelisté: Miroslav Bárta, Martina Boháčová, Miroslav Brož, Michal Dovčiak, Soňa Ehlerová, Asen Christov, Ondřej Pejcha, Richard Wűnsch

Smyslem diskuse je pojmenování hlavních cílů české astronomie v příštím desetiletí. Tyto cíle budou později zachyceny v dokumentu Českého národního komitétu astronomického o budoucnosti české astronomie. Diskuse by měla následovat po krátkých vstupech jednotlivých panelistů v délce do 3 minut, kteří by měli vyjádřit své představy o nosných tématech budoucnosti. Záznam diskuse bude sloužit jako podklad při sestavování psaného dokumentu.

18:30 společná večeře

19:30 Živá prohlídka observatoře ESO La Silla v Chile přes Skype – Zdenek Bardon
19:50 Horizon – společné shlédnutí nového pořadu planetária

20:30 společenský večer

23:00 uzavření planetária

 

Neděle 7. dubna

08:30 zahájení, přivítání – Petr Heinzel
08:35 Od Příbrami k dnešku aneb Kam se posunul obor založený jedinečným československým světovým primátem – Pavel Spurný
09:50 Původ a orbitální vývoj komet  – David Vokrouhlický
10:20 Stav a novinky v sítí Bolidozor – Roman Dvořák
10:30 Archiv ČAS a jeho digitalizace + GIGA event Praga Astronomica – Petr Bartoš
10:40 Něco málo z historie ČAS – Josef Jíra
10:50 Udělení Ceny Jindřicha Zemana Junior a předání Ceny Jindřicha Zemana astrofotografovi roku 2018
11:00 Laureátská přednáška „Astrofotografie planety Venuše“

11:30 společný oběd

12:20 Současný a budoucí výzkum exoplanet v ČR – Marek Skarka
12:50 Aktivity českých a slovenských proměnářů na poli stelární astronomie – Kateřina Hoňková
13:00 Představení Ceny Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky – Jan Myška
13:10 Činnost Pražské pobočky – Jan Zahajský
13:20 Roky 2017 a 2018 byly nejvýznamnějšími v problematice světelného znečištění – Pavel Suchan
13:30 Činnost Klubu astronomů Liberecka – Aleš Majer
13:40 Pobočka Brno opět žije – Jarmila Zobačová
13:50 Představení Ostravské pobočky – Tomáš Kubica
14:00 Hvezdáreň "Júlia" v programe, vedeckých výsledkoch a v popularizácii astronómie – Vladimír Bahýl
14:10 Pozemek pro ČAS? – Stanislav Kopřiva
14:15 Pozvánka na konferenci Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie – Ota Kéhar

14:20 přestávka, občerstvení

14:50 Nové směry výzkumu slunečních protuberancí Stanislav Gunár
15:20 Ohlédnutí za zatměním Slunce 2017 a plán na rok 2019 a 2020 – Jan Sládeček
15:30 Sluneční analema – nejdelší astro-maratón – Maciej Zapiór
15:40 Proč v době sond stále kreslíme Slunce – Martina Exnerová
15:50 Kosmologická sekce v roce 2018 – Vladimír Novotný
16:00 Hvězdárna Jičín – David Vališka
16:10 Aktuality z Astronomické olympiády – Jan Kožuško
16:20 Astronomická expedice v Úpici – Petr Scheirich
16:30 Hvězdárna Žebrák - Popularizujeme astronomii dětem  – Vladislav Slezák

16:40 předpokládaný konec akce

17:00 - 17:30 Beseda PRO ÚČASTNÍKY SETKÁNÍ s americkým astronautem Andrew Feustelem, který opravil HST a vzal do vesmíru Písně kosmické i Krtečka.

18:00 Beseda PRO VEŘEJNOST s americkým astronautem Andrew Feustelem. Bude přenášeno účastníkům do spodního sálu.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: IAU, ČAS, Přednášky


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »