Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Astronomický den na Jizerce

Astronomický den na Jizerce

V sobotu 16. 5. 2015 od 13.00 proběhne na Jizerce v rámci Jizerské oblasti tmavé oblohy tradiční Astronomický den pro veřejnost. Pořádá Astronomický ústav Akademie věd ČR, Klub astronomů Liberecka – pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci se SUNDISK s.r.o. a Hvězdárnou Turnov.

Místo konání akce: osada Jizerka - Jizerské hory
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 16.05.2015 od 13:00 do 23:59

Program akce:

  • 13:00 - začátek pozorování Slunce (fotosféra, chromosféra), probíhá až do západu Slunce Přednášky a program ve Sklárně:
  • 13:30: Bc. Petr Horálek - Od citrónů na Zélandu pod Evropskou jižní observatoř
    (Cestopisné vyprávění o místech, kam se člověk často nedostane a kde v noci vládne stále ještě černočerná obloha. Uvidíte jedny z nejkrásnějších fotografií hvězdné oblohy na světě.)
  • 15:00 - Mgr. Martin Gembec: Krásy letní oblohy - interaktivní beseda pro celou rodinu
    (Přijďte s vašimi dětmi, bude to stát za to. Amatérský astronom a profesionální učitel ví jak na to.)
  • 16:00 - Mgr. Pavel Gabzdyl - Vše, co jsme věděli o Měsíci, je jinak
    (Pracovník Hvězdárny a planetária v Brně Pavel Gabzdyl se specializuje na naše nejbližší těleso a má k němu i osobní vztah. Proto je jeho přednáška svými zajímavostmi doslova strhující.)
  • 17:30 - Mgr. Petr Scheirich - Historie navigace
    (Jestli jste nikdy neviděli námořního důstojníka v uniformě a neslyšeli o navigaci jednoduchými prostředky, pak nesmíte chybět. Protože astronom Petr Scheirich se plaví na české plachetnici La Grace a jezde navigačním důstojníkem.)

V objektu Sklárny bude instalována výstava astronomických fotografií pořízených členy Klubu astronomů Liberecka a expozice astronomické techniky. Večerní pozorování za jasného počasí. Začínáme se soumrakem a končíme, až úplně všichni zájemci odejdou.

 




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Jizerka, Temné nebe, Jizerská oblast tmavé oblohy


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »