Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Bolidy a pády meteoritů aneb Meteority s rodokmenem

Bolidy a pády meteoritů aneb Meteority s rodokmenem

Pobočka Vysočina České astronomické společnosti, Jihlavská astronomická společnost, a Muzeum Vysočiny Jihlava zvou na přednášku Bolidy a pády meteoritů aneb Meteority s rodokmenem. Přednáší astronom RNDr. Pavel Spurný, CSc., vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.   Přednáška proběhne 26. března 2015 od 17:00 hod. v malovaném sále Muzea Vysočiny Jihlava (Masarykovo náměstí 55, Jihlava).

Místo konání akce: Masarykovo náměstí 55, Jihlava, Česká republika
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 26.03.2015 od 17:00 do 18:30

Bolidy a pády meteoritů aneb Meteority s rodokmenem Autor: Jihlavská astronomická společnost
Bolidy a pády meteoritů aneb Meteority s rodokmenem
Autor: Jihlavská astronomická společnost

V rámci přednášky nejprve obecně představí co to bolidy jsou, jaké jsou možnosti jejich pozorování, co to jsou meteoroidy a jaký je jejich vztah k mateřským tělesům (tedy ke kometám a k asteroidům).

Přednáška posluchače všeobecně seznámí se vším, co se dá zjistit z instrumentálního pozorování krátkého světelného jevu bolidu. Bude informovat o tomto jevu, o původním tělese a jakými přístroji a způsoby se bolidy pozorují. V rámci první části přednášky se bude Dr. Spurný věnovat také konkrétním příkladům pozorování bolidů na území České republiky a blízkém okolí; popíše, co vše jsou čeští vědci z vlastních záznamů schopní určit a jak, jaké jsou nejmodernější trendy v oblasti meteorické astronomie.

Ve druhé části přednášky bude věnován prostor konkrétním nejvýznamnějším případům jasných bolidů a pádů meteoritů, které byly českými astronomy zaznamenány a analyzovány v posledních několika letech.

Na příkladu pádu meteoritů Bunburra Rockhole bude představena činnost a výsledky z bolidové sítě v jihozápadní Austrálii, na jejímž provozu se čeští astronomové významně podílejí, a také z bolidů ve střední Evropě se zaměřím především na novou analýzu bolidu a následný nález meteoritů Benešov po dvaceti letech po pádu.

Zvláštní pozornost bude věnovat představení čerstvě instrumentálně pozorovaného pádu meteoritů u Žďáru nad Sázavou. Bude ukázáno proč je tento případ bezesporu jedním z nejpřesnějších a nejlépe popsaných meteoritů s rodokmenem a čím je významný.

Více informací na http://www.jiast.cz nebo na http://vysocina.astro.cz.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Meteorit Žďár, Jihlava, Pavel Spurný, Meteorit s rodokmenem


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »