Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Bolidy a pády meteoritů aneb Meteority s rodokmenem

Bolidy a pády meteoritů aneb Meteority s rodokmenem

Pobočka Vysočina České astronomické společnosti, Jihlavská astronomická společnost, a Muzeum Vysočiny Jihlava zvou na přednášku Bolidy a pády meteoritů aneb Meteority s rodokmenem. Přednáší astronom RNDr. Pavel Spurný, CSc., vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.   Přednáška proběhne 26. března 2015 od 17:00 hod. v malovaném sále Muzea Vysočiny Jihlava (Masarykovo náměstí 55, Jihlava).

Místo konání akce: Masarykovo náměstí 55, Jihlava, Česká republika
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 26.03.2015 od 17:00 do 18:30

Bolidy a pády meteoritů aneb Meteority s rodokmenem Autor: Jihlavská astronomická společnost
Bolidy a pády meteoritů aneb Meteority s rodokmenem
Autor: Jihlavská astronomická společnost

V rámci přednášky nejprve obecně představí co to bolidy jsou, jaké jsou možnosti jejich pozorování, co to jsou meteoroidy a jaký je jejich vztah k mateřským tělesům (tedy ke kometám a k asteroidům).

Přednáška posluchače všeobecně seznámí se vším, co se dá zjistit z instrumentálního pozorování krátkého světelného jevu bolidu. Bude informovat o tomto jevu, o původním tělese a jakými přístroji a způsoby se bolidy pozorují. V rámci první části přednášky se bude Dr. Spurný věnovat také konkrétním příkladům pozorování bolidů na území České republiky a blízkém okolí; popíše, co vše jsou čeští vědci z vlastních záznamů schopní určit a jak, jaké jsou nejmodernější trendy v oblasti meteorické astronomie.

Ve druhé části přednášky bude věnován prostor konkrétním nejvýznamnějším případům jasných bolidů a pádů meteoritů, které byly českými astronomy zaznamenány a analyzovány v posledních několika letech.

Na příkladu pádu meteoritů Bunburra Rockhole bude představena činnost a výsledky z bolidové sítě v jihozápadní Austrálii, na jejímž provozu se čeští astronomové významně podílejí, a také z bolidů ve střední Evropě se zaměřím především na novou analýzu bolidu a následný nález meteoritů Benešov po dvaceti letech po pádu.

Zvláštní pozornost bude věnovat představení čerstvě instrumentálně pozorovaného pádu meteoritů u Žďáru nad Sázavou. Bude ukázáno proč je tento případ bezesporu jedním z nejpřesnějších a nejlépe popsaných meteoritů s rodokmenem a čím je významný.

Více informací na http://www.jiast.cz nebo na http://vysocina.astro.cz.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Meteorit Žďár, Jihlava, Pavel Spurný, Meteorit s rodokmenem


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »