Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Den vlašimské hvězdárny - Astrobiologie aneb Jsme ve vesmíru sami?

Den vlašimské hvězdárny - Astrobiologie aneb Jsme ve vesmíru sami?

V pátek 12. května 2023 zveme na tradiční akci Den vlašimské hvězdárny spojenou s vědecko-populární přednáškou, tentokrát o kosmických vlivech na život na Zemi a o naději na mimozemský život na cizích planetách – přednášku s názvem „Astrobiologie aneb Jsme ve vesmíru sami?“ povede pan RNDr. Tomáš Petrásek, Ph.D. od 18:00 hodin.

Místo konání akce: Hvězdárna Vlašim
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 12.05.2023 od 18:00

RNDr. Tomáš Petrásek, Ph.D. (*1984) vystudoval neurobiologii na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze, v roce 2014 dokončil doktorské studium na 1. lékařské fakultě v oboru neurověd. Pracuje jako vědecký pracovník ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR a Národním ústavu duševního zdraví, přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy jako vysokoškolský pedagog, věnuje se popularizační činnosti (v oblasti astrobiologie aj.) v podobě článků a přednášek pro veřejnost. 

Den Vlašimské hvězdárny, přednáška Astrobiologie
Den Vlašimské hvězdárny, přednáška Astrobiologie

Po přednášce proběhne dětská soutěž o ceny a večerní pozorování. Pro zájemce o prohlídku meteorologických měřících přístrojů a slunečních hodin připravíme krátké opakované komentované prohlídky na pozemku hvězdárny odpoledne od 16:00 hodin. Celý páteční program je vhodný pro malé i dospělé návštěvníky.

Každoročně od začátku května připravují vlašimští amatérští astronomové pro širokou veřejnost exkurze na hvězdárnu spojené s pozorováním noční oblohy a výkladem demonstrátorů.

Každý pátek začíná program v 21:00 hodin, za příznivého počasí se uskuteční pozorování astronomickou technikou, stacionární dalekohled je umístěn v kupoli hvězdárny, mobilní dalekohledy je možné přepravit na pozemek či plošinu hvězdárny. Návštěvníci hvězdárny budou moci spatřit bájnou horu Blaník, výhled na ni byl zakryt přes šedesát let.

Na setkání pod hvězdnou oblohou se těšíme na vlašimské hvězdárně a také vás rádi uvítáme v naší astronomické pozorovací stanici v zámeckém parku 1. května 2023 na Májovkách ve Vlašimi!

Vlašimská astronomická společnost, o.p.s.

Pozvánka k vyvěšení v PDF.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Tomáš Petrásek, Vlašimská hvězdárna, Hvězdárna Vlašim, Přednáška 


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »