Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Den vlašimské hvězdárny - Astrobiologie aneb Jsme ve vesmíru sami?

Den vlašimské hvězdárny - Astrobiologie aneb Jsme ve vesmíru sami?

V pátek 12. května 2023 zveme na tradiční akci Den vlašimské hvězdárny spojenou s vědecko-populární přednáškou, tentokrát o kosmických vlivech na život na Zemi a o naději na mimozemský život na cizích planetách – přednášku s názvem „Astrobiologie aneb Jsme ve vesmíru sami?“ povede pan RNDr. Tomáš Petrásek, Ph.D. od 18:00 hodin.

Místo konání akce: Hvězdárna Vlašim
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 12.05.2023 od 18:00

RNDr. Tomáš Petrásek, Ph.D. (*1984) vystudoval neurobiologii na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze, v roce 2014 dokončil doktorské studium na 1. lékařské fakultě v oboru neurověd. Pracuje jako vědecký pracovník ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR a Národním ústavu duševního zdraví, přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy jako vysokoškolský pedagog, věnuje se popularizační činnosti (v oblasti astrobiologie aj.) v podobě článků a přednášek pro veřejnost. 

Den Vlašimské hvězdárny, přednáška Astrobiologie
Den Vlašimské hvězdárny, přednáška Astrobiologie

Po přednášce proběhne dětská soutěž o ceny a večerní pozorování. Pro zájemce o prohlídku meteorologických měřících přístrojů a slunečních hodin připravíme krátké opakované komentované prohlídky na pozemku hvězdárny odpoledne od 16:00 hodin. Celý páteční program je vhodný pro malé i dospělé návštěvníky.

Každoročně od začátku května připravují vlašimští amatérští astronomové pro širokou veřejnost exkurze na hvězdárnu spojené s pozorováním noční oblohy a výkladem demonstrátorů.

Každý pátek začíná program v 21:00 hodin, za příznivého počasí se uskuteční pozorování astronomickou technikou, stacionární dalekohled je umístěn v kupoli hvězdárny, mobilní dalekohledy je možné přepravit na pozemek či plošinu hvězdárny. Návštěvníci hvězdárny budou moci spatřit bájnou horu Blaník, výhled na ni byl zakryt přes šedesát let.

Na setkání pod hvězdnou oblohou se těšíme na vlašimské hvězdárně a také vás rádi uvítáme v naší astronomické pozorovací stanici v zámeckém parku 1. května 2023 na Májovkách ve Vlašimi!

Vlašimská astronomická společnost, o.p.s.

Pozvánka k vyvěšení v PDF.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Tomáš Petrásek, Vlašimská hvězdárna, Hvězdárna Vlašim, Přednáška 


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »