Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Den vlašimské hvězdárny - Astrobiologie aneb Jsme ve vesmíru sami?

Den vlašimské hvězdárny - Astrobiologie aneb Jsme ve vesmíru sami?

V pátek 12. května 2023 zveme na tradiční akci Den vlašimské hvězdárny spojenou s vědecko-populární přednáškou, tentokrát o kosmických vlivech na život na Zemi a o naději na mimozemský život na cizích planetách – přednášku s názvem „Astrobiologie aneb Jsme ve vesmíru sami?“ povede pan RNDr. Tomáš Petrásek, Ph.D. od 18:00 hodin.

Místo konání akce: Hvězdárna Vlašim
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 12.05.2023 od 18:00

RNDr. Tomáš Petrásek, Ph.D. (*1984) vystudoval neurobiologii na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze, v roce 2014 dokončil doktorské studium na 1. lékařské fakultě v oboru neurověd. Pracuje jako vědecký pracovník ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR a Národním ústavu duševního zdraví, přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy jako vysokoškolský pedagog, věnuje se popularizační činnosti (v oblasti astrobiologie aj.) v podobě článků a přednášek pro veřejnost. 

Den Vlašimské hvězdárny, přednáška Astrobiologie
Den Vlašimské hvězdárny, přednáška Astrobiologie

Po přednášce proběhne dětská soutěž o ceny a večerní pozorování. Pro zájemce o prohlídku meteorologických měřících přístrojů a slunečních hodin připravíme krátké opakované komentované prohlídky na pozemku hvězdárny odpoledne od 16:00 hodin. Celý páteční program je vhodný pro malé i dospělé návštěvníky.

Každoročně od začátku května připravují vlašimští amatérští astronomové pro širokou veřejnost exkurze na hvězdárnu spojené s pozorováním noční oblohy a výkladem demonstrátorů.

Každý pátek začíná program v 21:00 hodin, za příznivého počasí se uskuteční pozorování astronomickou technikou, stacionární dalekohled je umístěn v kupoli hvězdárny, mobilní dalekohledy je možné přepravit na pozemek či plošinu hvězdárny. Návštěvníci hvězdárny budou moci spatřit bájnou horu Blaník, výhled na ni byl zakryt přes šedesát let.

Na setkání pod hvězdnou oblohou se těšíme na vlašimské hvězdárně a také vás rádi uvítáme v naší astronomické pozorovací stanici v zámeckém parku 1. května 2023 na Májovkách ve Vlašimi!

Vlašimská astronomická společnost, o.p.s.

Pozvánka k vyvěšení v PDF.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Tomáš Petrásek, Vlašimská hvězdárna, Hvězdárna Vlašim, Přednáška 


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »