Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Den vlašimské hvězdárny zve malé i velké pod hvězdnou oblohu

Den vlašimské hvězdárny zve malé i velké pod hvězdnou oblohu

V pátek 16. května 2025 se Vlašim promění v bránu do vesmíru – místní hvězdárna totiž pořádá tradiční Den vlašimské hvězdárny, plný fascinující vědy, pozorování a zábavy pro celou rodinu. Návštěvníci se mohou těšit na odpoledne i večer nabité astronomií, zajímavostmi z meteorologie, a především – na poutavou hlavní přednášku o tajemném kosmickém záření!  

Místo konání akce: Hvězdárna Vlašim
Typ akce: Akce pro rodiny s dětmi
Termín konání akce: 16.05.2025 od 16:00

Od 16:00 do 18:00 hodin budou probíhat opakované prohlídky pozorovací techniky, komentované návštěvy meteorologických stanic a promítání videí o historii hvězdárny. Pokud počasí dovolí, návštěvníci nahlédnou i do Slunce – a to doslova, pomocí speciálního slunečního dalekohledu.

Hlavním bodem programu je v 18:00 hodin populárně-naučná přednáška „Poslové z neznáma: Kosmické záření“, kterou přiveze Ing. Alena Bakalová, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR a ČVUT Praha. Jako výzkumnice v prestižním mezinárodním experimentu Observatoře Pierra Augera v Argentině přiblíží, odkud a jak k nám putují energetické částice. Proč jsou pro vědce tak důležité? A co všechno už o nich víme? Nejen to se návštěvníci dozvědí v bohaté obrazové prezentaci doplněné praktickou ukázkou detekce kosmického záření. Pro děti bude navíc připravena soutěž o ceny.

Večer, od 20:30 hodin, se za jasného počasí společně zahledíme ke hvězdám při večerním pozorování oblohy pomocí dalekohledů.

Den vlašimské hvězdárny je nejen oslavou vědy, ale i připomínkou tradice, právě v květnu si připomínáme otevření hvězdárny pro veřejnost v roce 1961 a vznik Vlašimské astronomické společnosti v roce 1991. Její činnost nese dál odkaz zakladatele Jana Zajíce, po němž byl dokonce pojmenován jeden z detektorů kosmického záření v Argentině a také planetka.

Přijďte si užít vesmír všemi smysly, posedět na zahradě hvězdárny, prohlédnout si oboje sluneční hodiny nebo se jen nechat unést krásou oblohy. Vstupné činí 100 Kč, pro děti 50 Kč.

Už teď se těšíme na společné setkání na hvězdárně ve Vlašimi.
 




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Hvězdárna Vlašim


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »