Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Evropská noc vědců ve Vlašimi

Evropská noc vědců ve Vlašimi

Program Noci vědců v atraktivním prostředí hvězdárny ve Vlašimi připravuje Vlašimská astronomická společnost o.p.s.

Místo konání akce: Blanická 1095, Vlašim, Česko
Typ akce: Nezařazeno
Termín konání akce: 30.09.2022 od 16:00 do 22:00

V pátek 30. září 2022 se připojíme ke stovkám vědeckých a univerzitních pracovišť v Evropě s akcí pro návštěvníky Evropské Noci vědců ve Vlašimi:

* 16:00 – 18:00 budou aktivity a exkurze na pozemku hvězdárny. Pod vedením Jana Urbana poznáme, že počasí se dá zkoumat všemi smysly;

* v 18:30 začíná přednáška "Všemi smysly (kvantová mechanika)", kterou si pro návštěvníky hvězdárny připravil doc. Mgr. Tomáš Mančal, Ph. D., vědec z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze a rodák z Vlašimi.
V přednášce se projdeme od Heisenbergova údajného vnuknutí na ostrově Helgoland v Severním moři v roce 1925, kde kvantová mechanika spatřila světlo světa, přes Einsteinův odpor k závěrům kvantové teorie až po teorii paralelních vesmírů. Většina výkladů kvantové mechaniky bere vážně dobře známou realitu – částice a vlny – a snaží se na ni napasovat nepochopitelný kvantový svět. My se naopak pokusíme vzít vážně kvantovou mechaniku a vysvětlit, jak se z ní vynořuje svět, který dobře známe. Ukážeme, jakou roli v tom hraje naše smyslová omezenost. Posluchač bude pak moci sám zvážit, zdali si paralelní vesmíry zaslouží odstřihnout Ockhamovou břitvou, či zda je bude chtít začlenit do své představy reality.

* Na závěr přednášky v 19:30 proběhne soutěž o ceny pro děti.

* v 20:00 začíná večerní pozorování oblohy a prohlídka hvězdárny.

Noc vědců 2022 ve Vlašimi
Noc vědců 2022 ve Vlašimi




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Vlašim, Noc vědců


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »