Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Milan Halousek - Apollo: Nejnádhernější dobrodružství člověka ve vesmíru

Milan Halousek - Apollo: Nejnádhernější dobrodružství člověka ve vesmíru

Přistáním prvních lidí na měsíčním povrchu 20. července 1969 vyvrcholil nejambicióznější vesmírný projekt USA minulého století. Co předcházelo prvním krokům Neila Armstronga po Měsíci, a co po nich následovalo? Proč zemřela posádka Apollo 1 a co způsobilo téměř fatální nehodu mise k Měsíci s "nešťastným" číslem 13?

Místo konání akce: Planetárium Praha
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 31.08.2019 od 13:00 do 14:00

Přistáním prvních lidí na měsíčním povrchu 20. července 1969 vyvrcholil nejambicióznější vesmírný projekt USA minulého století. Co předcházelo prvním krokům Neila Armstronga po Měsíci, a co po nich následovalo? Proč zemřela posádka Apollo 1 a co způsobilo téměř fatální nehodu mise k Měsíci s "nešťastným" číslem 13?
Dvanáct mužů se po Měsíci prošlo, další se k Měsíci alespoň přiblížili, ale bylo mnoho dalších, kteří stáli v pozadí, nebo za tento veliký "Americký sen" obětovali i své životy.
Cesta, kterou v roce 1961 vytýčil prezident J.F.Kennedy, vedla od malých jednomístných kabin Mercury, přes dvoumístné lodě Gemini, ve kterých se Američané učili žít ve vesmíru, až po třímístná Apolla na špičkách impozantních nosných raket Saturn V.


Milan Halousek - Předseda vzdělávacího spolku Kosmos-news, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti, zakládajícím členem českého Kosmo Klubu a členem Astronomické společnosti Pardubice. V České kosmické kanceláři měl dlouhé roky na starost organizování vzdělávacích a popularizačních programů. Kosmonautice a její popularizaci se věnuje od roku 1980. Od roku 2001 je organizátorem v současnosti největší středoevropské konference o kosmonautice KOSMOS-NEWS PARTY. V roce 2011 a 2018 byl jedním z organizátorů projektu "Do kosmu s Krtkem", při kterém americký astronaut Andrew Feustel vzal s sebou do vesmíru figurku Krtečka a potom jí dovezl do České republiky.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Geocaching


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »