Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Noc vědců - Hvězdárna Jičín

Noc vědců - Hvězdárna Jičín


Místo konání akce: Raisova 310, Jičín, Česko
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 05.10.2018 od 16:00

Centrum přírodních věd - Hvězdárna Jičín se i letos připojuje k akci Noc vědců

Od 16:00 hodin pozorování sluneční aktivity

bude probíhat pozorování sluneční aktivity dalekohledem v hladině H-alfa a pozorování slunečních skvrn ve fotosféře přes herschelův hranol. 

odhalení digitálních slunečních hodin (vlastní výroba)

"dokument nebo umění" 

Otevření největší výstavy astro artů v ČR od autorek Evy Volákové a Terezy Prokopové (obě autorky budou přítomny)

Od 16:30 hodin  odhalení fyzikální expozice

gravitační kyvadlo - vlastní výroba

16:45 hodin ukázka tisku

doma postavenou 3D tiskárnou

Od 17:00 hodin tvorba interaktivního modelu

(malba Slunce T. Prokopovou na část modelu ...)

17:45 hodin dražba obrazů

bude probíhat veřejná dražba obrazů, vesmírných těles malovaných na plátno T. Prokopovou a E. Volákovou. (obrazy budou k vidění na hvězdárně)

v 18:00 hodin proběhne přednáška 

​Je vymření navždy? 

Noc vědců 2018 - Hvězdárna Jičín Autor: David Vališka
Noc vědců 2018 - Hvězdárna Jičín
Autor: David Vališka

přednáší: RND. Stanislav Mihulka, POh. D.

Na této planetě se vymírá neustále. Druhy se rodí a pak zase zanikají. Jaké jsou ale příčiny ymírání? A proč občas přijde masové vymírání nezměrné velikosti? Jak se na vymírání odílí člověk? Když už nějaký druh vymře a nám je to líto, mohli bychom to nějak zvrátit? paleontologové a genetici říkají, že v podstatě ano! Technologie Jurského parku ale bohužel nefunguje, takže dinosaury si budeme muset vypěstovat ze slepic.

​​Po přednášce

 bude následovat pozorování noční oblohy dalekhledy.

 




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Noc vědců 2018, Přednáška , Hvězdárna Jičín, Centrum přírodních věd Hvězdárna Jičín


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »