Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Noc vědců na hvězdárně v Ondřejově

Noc vědců na hvězdárně v Ondřejově

Noc vědců 27. září na observatoři v Ondřejově Na pátek 27. září jsme pro vás v rámci Evropské noci vědců připravili společný program v Ondřejově na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR a na Geodetické observatoři Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického. Vstup zdarma. Registrace není třeba, pracovišť je více a kapacita je velká. Program na observatoři v Ondřejově od 15:00 do 24:00

Místo konání akce: Ondřejov, Česko
Typ akce: Exkurze
Termín konání akce: 27.09.2024 od 15:00 do 23:45

Program na observatoři v Ondřejově od 15:00 do 24:00

15:00 - 19:00 (poslední prohlídky v 18:30):

Prohlídka dvou historických kopulí původní hvězdárny, v případě jasného počasí pozorování Slunce v Západní kopuli.
Prohlídka pracovišť Slunečního oddělení: sluneční patrolní služba a sluneční radioteleskop RT5 o průměru 10 metrů.
Prohlídka kopule Perkova dalekohledu o průměru 2 m, největšího dalekohledu v ČR (Stelární oddělení).
Dalekohled D 50 skupiny astrofyziky vysokých energií (Stelární oddělení).
Komentované prohlídky expozice o historii výzkumu v oblasti fyziky meteorů (bolidy a pády meteoritů) na observatoři v Ondřejově. Uvidíte zde historicky cenné přístroje, meteority, záběry bolidů - to vše s komentářem. Odchod s průvodcem od Muzea V. Šafaříka v 16:30 a 17:30 hodin.
Dětský program pro malé i větší – před kopulí Perkova dalekohledu: Vesmírný stopař – aktivita pro děti (a rodiče), při které děti vytvoří vlastní vesmírnou mapu a další program.
Výklad před čerenkovovským dalekohledem SST-M1 v sadu observatoře od 18 hodin – Dr. Martin Jelínek.

19:30 – 24:00 (začátky posledních prohlídek ve 23:00):

Prohlídky po malých skupinách návštěvníků na specializovaná pracoviště:

Perkův dalekohled, průměr 2 m, největší dalekohled v ČR (Stelární oddělení)
dalekohled D 50 skupiny astrofyziky vysokých energií (Stelární oddělení)
Mayerův dalekohled skupiny astrofyziky asteroidů, průměr 0,65 m (Oddělení meziplanetární hmoty)

Za jasného počasí pozorování oblohy v historické kopuli původní hvězdárny.

Ve 21, 22 a 23 hodin při jasné obloze planetárium naživo. Ukážeme vám souhvězdí nad hlavou a některá se s námi i naučíte.

15:00 - 24:00:

Otevřeno muzeum V. Šafaříka - historické přístroje z počátků hvězdárny, historická expozice přístrojů pro výzkum Slunce používaných na naší observatoři. Prodej upomínkových předmětů.

Program na Geodetické observatoři Pecný VÚGTK od 15 do 24 hodin:

Prohlídka věže na vrcholu kopce Pecný (poslední prohlídka v 18:30:
- geodetické základy: trigonometrický bod Pecný 10 (2207) a základní nivelační bod
- ukázka geodetického bodu s určenou polohou a výškou
- vyhlídka do kraje.

Seznámení s globálními navigačními družicovými systémy využívanými v geodézii, možnost kontroly přesnosti vlastního přijímače na bodě o známých souřadnicích.
Představení gravimetrie a měření tíhového zrychlení, ukázka gravimetrické laboratoře a dalších činností VÚGTK.
Geografický a mapový kvíz Zeměměřického úřadu o ceny.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Astronomický ústav AV ČR


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »