Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Otevřené Setkání členů sluneční sekce ČAS

Otevřené setkání členů Sluneční sekce ČAS


Místo konání akce: Rokycany, Česko
Typ akce: Nezařazeno
Termín konání akce: 24.09.2022 od 10:00 do 16:00

Vážení a milí členové Sluneční sekce a příznivci Slunce!

 

Výbor Sluneční sekce ČAS Vás zve na

 

Otevřené Setkání členů sluneční sekce ČAS

 

Uskuteční se v sobotu 24. září 2022 od 10:15 hodin (vlakový spoj z Prahy dojede v 09:26 SELČ)

 

na hvězdárně v Rokycanech - Voldušská 721; 49.7516019° N, 13.6026608° E

 

Toto setkání je určeno nejen členům Sluneční sekce, vítáni jsou všichni, kdo mají zájem o dění na Slunci.

 

Na letošním setkání se vrátíme k již téměř zapomenuté tradici, k ocenění pozorovatelů - “kreslířů“ Slunce. Ocenění dostalo nový kabát v podobě Ceny Ladislava Schmieda a první předávání cen se uskuteční právě letos.


Více o ceně se dozvíte na našich stránkách:

http://slunce.astro.cz/clanky/c0056/c0056.htm

a na stránkách Hvězdárny Františka Pešty:

www.hvezdarna-fp.eu/projekty/slunecni-aktivita/cena-ladislava-schmieda

 

Předběžný program

 

10:15    Zahájení
10:20    Informace o chodu Sluneční sekce
10:30    Přednáška: Mapovanie magnetických polí slnečných erupcií – Julius Koza
11:10    Přednáška: Sluneční vítr - Petr Kulhánek
12:40 - 13:20 přestávka na oběd
13:40    Prohlídka hvězdárny
14:20    Přednáška: 45 let předpovědí sluneční a geomagnetické aktivity a radiové spojení – František Janda
14:40    Přednáška: Nekonečný příběh: Relativní číslo slunečních skvrn zpět na scéně – Michal Švanda
15:20    Přednáška: Cena Ladislava Schmieda – Vlastislav Feik
15:40    Předávání Ceny Ladislava Schmieda

 

Pokud se akce chcete zúčastnit, prosím, zašlete nám tuto informaci co nejdříve, nejdéle pak do 18. 9. 2022 na adresu pavelkova@asu.cas.cz.

 

Na setkání se těší

 

Martina Pavelková
Eva Marková          

Ivana Macourková

Maciej Zapiór         

Vlastislav Feik        




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Aktivita Slunce, Astronomická setkání


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »