Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Poznávání našeho vesmíru pomocí gravitačních vln

Poznávání našeho vesmíru pomocí gravitačních vln

Veřejná přednáška Barryho Barishe, laureáta Nobelovy ceny za fyziku 2017. Přednáška bude vysílána na YouTube. Po přednášce bude Barry odpovídat na vaše otázky! Pište je česky, nebo anglicky na Slido.

Místo konání akce: Online
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 03.08.2020 od 20:00

Barry Barish studoval fyziku na University of California, Berkeley, kde v roce 1962 získal doktorát v experimentální částicové fyzice. Poté přešel na místo postdoka na California Institute of Technology a pokračoval tam v bohatém akademickém a vědeckém životě. Profesorem fyziky se stal v roce 1972. Na prestižní pozici Maxine and Ronald Linde Professor of Physics pracoval od roku 1991 a emeritním profesorem se stal v roce 2005. V roce 2018 začal pracovat na University of California v Riverside.

Barry se podílel na experimentech ve Stanfordském SLAC a na neutrinovém experimentu ve Fermi National Accelerator Laboratory (FNAL), který objevil neutrální proudy. Od roku 1980 řídil experiment MACRO v podzemní laboratoři Gran Sasso, který hledal magnetické monopóly a studoval interakce neutrin. Pracoval na přípravě experimentů pro ambiciózní urychlovač SSC, tento projekt byl však bohužel v roce 1993 zastaven.

V roce 1994 vstoupil Barry Barish do projektu LIGO (Laboratoř pro detekci gravitačních vln prostřednictvím laserové interferometrie), který měl potíže s financováním, a poté, co výrazně modifikoval technický návrh a organizační strukturu experimentu, se stal hlavním řešitelem projektu financovaného americkou Národní vědeckou agenturou (NSF). V roce 1997 byla ustavena LIGO Scientific Collaboration (LSC) a Barry se stal jejím ředitelem.

LIGO byl navržen jako postupně zdokonalovaný experiment: po „počátečním LIGO“ následoval „pokročilý LIGO“, který již během prvního běhu v září 2015 objevil gravitační vlny ze srážky dvou masivních černých děr. Epochální úspěch experimentu LIGO byl již v roce 2017 oceněn Nobelovou cenou za fyziku pro Barryho Barishe a jeho kolegy Rainera Weisse a Kipa S. Thorna.

Barry Barish je skvělý příklad vědce, který dokázal vize a plány velmi nelehkého experimentu proměnit v realitu, tedy experiment, který začal přinášet fundamentální poznatky pro celé lidstvo.

Fyzikální komunita je týmu experimentu LIGO vděčná za objev gravitačních vln, ke kterému v nemalé míře přispěl Barry Barish svou houževnatostí a schopností vedení. Pro částicovou komunitu je velmi potěšující, že gravitační vlny byly objeveny také díky jeho zkušenostem z částicových experimentů a kolaborací kolem nich.

Příběh pokračuje: V letech 2006 až 2013 Barry vedl pracovní skupinu „the Global Design Effort of the International Linear Collider“, která připravila technický návrh lineárního urychlovače ILC, jehož stavba a provoz je zatím stále nadějí do budoucnosti.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Gravitační vlny


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »