Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Přednáška: Gravitační pole (Země) a hudba sfér

Přednáška: Gravitační pole (Země) a hudba sfér

Nenechte si ujít přednášku v Pardubicích - astrofyzik Zdislav Šíma Vás zavede do tajů zemského gravtačního pole a všeho s ním souvisejícícho...

Místo konání akce: Univerzita, Pardubice-Pardubice II, Pardubický kraj, Česká republika
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 28.04.2016 od 17:00 do 19:00

Jednota českých matematiků a fyziků, pobočka Pardubice Ústav matematiky a kvantitativních metod FES UPa Katedra elektrotechniky, elektroniky a zabezpečovací techniky DFJP UPa zvou všechny zájemce na přednášku RNDr. Zdislava Šímy, CSc. s názvem Gravitační pole (Země) a hudba sfér. Přednáška se koná ve čtvrtek 28. dubna 2016 v posluchárně A3 Univerzity Pardubice (budova univerzitní auly v Pardubicích – Polabinách), začátek v 17:00. Vstup volný.

RNDr. Zdislav Šíma, CSc.
Astronomický ústav AV ČR

Gravitační pole (Země) a hudba sfér
Newtonův zákon sice platí pro bodové hmoty, ale reálná tělesa, zvláště pak tuhá tělesa jako planety nebo planetky nejsou kulová ani po slupkách, takže se od bodových hmot zásadně liší. Díky tomu je jejich gravitační pole zborcené, zdaleka ne kulové, tedy ani vzdáleně to není pole hmotného bodu. Pro tvar Země se zavádí pojem geoid. Popis tohoto pole se činí dvoudimensionální harmonickou analýzou (Fourierova transformace), nebo sadou hmotných bodů (MASCONy). Takto určené pole se pak používá pro výpočet nejen pohybů družic v okolí planety, ale i všech dalších aplikací včetně měření atomového času. Od této hladinové plochy (geoidu) se odvozují výškové systémy (jak vysoko je dané místo “nad mořem”). Sjednocení výškových systémů je dnešní velký problém celosvětové geodésie. Použití astronomie je nutné. Česká republika je v této akci zapojena velice aktivně.

Přednáška Gravitační pole (Země) a hudba sfér 28. dubna 2016 v Pardubicích. Autor: Astronomický ústav AV ČR
Přednáška Gravitační pole (Země) a hudba sfér 28. dubna 2016 v Pardubicích.
Autor: Astronomický ústav AV ČR




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Přednáška , Gravitační pole


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »