Anotace: Mimořádné nebeské úkazy jsou pro laika tím nejvděčnějším pojítkem s astronomií. Přesto právě tyto jevy mo-hou mnohdy poskytnout víc než jen potěchu pro oči. Ačkoliv některé z nich můžeme mimořádně přesně před-povědět, je každý z nich studnou nových a i na dnešní technicky pokročilou dobu fascinujících objevů. Na obloze je takových 7 perel astronomie, které by měl každý pozemšťan aspoň jednou zažít, než zemře. Jak pozorovat (a nepřijít) o nebeské úkazy století? Proč se vyplatí cestovat i půlku světa kvůli prchlivému okamžiku při pohledu do nebe? A hlavně -jaké vzácné úkazy nás teprve čekají?
Přednáška proběhne 5. listopadu 2015 v prostorách třebíčské hvězdárny (Švabinského 5, Třebíč) od 18 hodin.
Petr Horálek
Narodil se vroce 1986 v Pardubicích, kde již vútlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Astronomie ho neopustila ani po maturitě, takžese rozhodl vystudovatbakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě.Autor je rovněž úspěšný astrofotograf, jehož fotografie nočního nebe a vzácných nebeských úkazů již několikrát ocenila porota České astrofoto-grafie měsíce. Za největší úspěch ovšem považuje, že jedna zjeho fotografií byla vybrána NASA jako prestižní Astronmický snímek dne (Astronomy Picture Of the Day – APOD). Na konci roku 2014 jej pozvala Evropská jižní observatoř v Chile (ESO) jako prvního Čecha kfunkci Fotografického am-basadora. Snímky autora můžete najít na jeho webových stránkách www.astronom.cz/horalek. Pro velký zájem ze stran zahraničních čtenářů jsou jeho stránky vedeny převážně v angličtině.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento