< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Seminář Astronomického ústavu UK: jak najít sopky pod ledem?

Seminář Astronomického ústavu UK: jak najít sopky pod ledem?

Dovolujeme si vás pozvat na další ze středečních seminářů Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, na němž se svou přednáškou na téma Detekce subglaciálních sopek v Antarktidě pomocí nejnovějších gravito-topografických dat vystoupí Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově. Přednáška bude proslovena v českém jazyce.

Místo konání akce: V Holešovičkách 2, 180 00 Praha, Česká republika
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 28.03.2018 od 10:10 do 11:20

Pravidelné semináře Astronomického ústavu Univerzity Karlovy se konají v průběhu výukových částí akademického roku (od října do května, s výjimkou několika týdnů na přelomu ledna a února), vždy ve středu od 10 hodin 10 minut v posluchárně T1 v hlavní budově trojského areálu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Kromě pravidelných seminářů pořádáme při různých příležitostech i semináře mimořádné, jejichž data, časy a místa konání nelze dopředu stanovit. Všechny naše semináře jsou veřejně přístupné, všichni zájemci o astronomii a astrofyziku jsou srdečně zváni.

4.4.2018:
Multiple stellar populations in the Orion Nebula Cluster: a new understanding of how star clusters form
presented in English by: Pavel Kroupa (University of Bonn, Germany; Astronomical Institute of Charles University, Prague)

11.4.2018:
Objev nové větve meteorického roje Taurid jako reálného zdroje potenciálně nebezpečných těles
v češtině přednese: Pavel Spurný (Astronomický ústav Akademie věd České republiky, Ondřejov)

18.4.2018:
Relativistic corrections in hard X-ray spectra of accreting black holes
presented in English by: Lýdia Štofanová (Astronomical Institute of Charles University, Prague)
Aktivita zákrytové dvojhvězdy GJ 3236
v češtině přednese: Jan Kára (Astronomický ústav UK, Praha)




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Přednáška , Astronomický ústav UK, Seminář Astronomického ústavu UK

11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »