Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Seminář SMPH 2022

Seminář SMPH 2022

Společnost pro meziplanetární hmotu ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR v. v.i. v Ondřejově vás srdečně zve na tradiční podzimní seminář.

Místo konání akce: Hvězdárna Ondřejov
Typ akce: Konference
Termín konání akce: 14.10.2022 od 17:00 – 16.10.2022 do 12:00

Registrace probíhá na google formuláři, uzávěrka přihlášek 10. 10. 2022 02:01:01

PROGRAM SEMINÁŘE

 

Pátek 14. 10.

16.45-17.00     Přivítání účastníků semináře

17.00-18.45     Jakub Kostelecký - Exkurze Geodetická observatoř Pecný

19.00-21.00     Večeře a posezení v pizzerii PIETRO

21.30-22.00     Pavol Habuda – Veselé zážitky z pozorování

22.00-23.00     Jan Kondziolka – Zvuky noční přírody

 

Sobota 15. 10.

08.30-09.00     Snídaně a registrace účastníků

09.00-09.15     Úvodní slovo předsedy

09.15-10.00     Martin Mašek – Tycho-Tracker

10.00-11.00     Jakub Hadač – Výsledky pozorování sekčním setem

11.00-11.30     Přestávka + objednávka jídel na oběd

11.30-12.00     Richard Kačerek – Představení sítě UKMON a jejích výsledků

12.00-12.45     Jakub Černý – Kometa Leonard

12.45-13.45     Oběd

13.45-14.00     Skupinové foto

14.00-15.15     Jakub Rozehnal – Orbitální a kolizní dynamika Trojanů se vztahem k pozdním fázím formování Sluneční soustavy (migrace, LHB...).

15.15-16.30     Jakub Haloda – Rozbor meteoritů s rodokmenem

16.30-17.00     Přestávka

17.00-18.00     Petr Scheirich – Rozprava o projektu Dart

18.00-18.30     Michael Kročil – Hledání meteoritů Valeč pokračuje

18.30-18.45     Martin Zima - Předávání ocenění Kometa

18.45-20.00     Večeře

 od 20.00        Schůze, debatování, různé, posezení s tiskovým mluvčím ČAS Pavlem Suchanem

 

Neděle 16. 10.

08.30-09.00     Snídaně

09.00-09.30     Ivo Míček – Dálková zdravice

09.30-11.30     Jiří Srba (či Pavel Suchan) - Prohlídka areálu observatoře v Ondřejově

11.30               Rozloučení se s účastníky semináře

 

Seminář se bude konat v seminární místnosti AsÚ (GPS souřadnice: 49°54'55.924"N, 14°46'47.105"E), která se nachází v areálu AsÚ za Perkovým dalekohledem („dvoumetr“) v blízkosti Mayerova dalekohledu (0.65m dalekohled).

Možnost ubytování v areálu AsU bude zdarma. K dispozici jsou čtyři dvoulůžkové pokoje ve Vile Leonoře a v Kosmické laboratoři a pětimístná noclehárna u centrální plošiny ve staré části hvězdárny. Dále pak varianty, kdy je potřeba vlastního spacáku - nocležny, které jsou součástí budovy se seminární místností (8 míst), pak je klasicky možnost přespat v seminární místnosti ve spacáku na karimatce.

Drobné občerstvení (káva, čaj, minerálky, sušenky...) zajistí organizátoři.

Hlavní jídla (sobotní oběd a večeře) zajistí organizátoři v prostorách přednáškové místnosti - oběd je plánován jako dovoz jídel, večeře se bude chystat na místě. K dispozici budou také polotovarová jídla a mikrovlnná trouba potřebná k jejich ohřátí. Pro zájemce je možné zajistit sobotní a/nebo nedělní snídani (párky, chleba, hořčice, kečup). V  Ondřejově se rovněž nachází pizzerie Pietro a svérázná hospoda Absolutní nepohoda v zatáčce, v Hrusicích pak restaurace zdobená Ladovými obrázky.

Součástí seminární místnosti je kromě WC a sprchy menší kuchyňka. Není moc vybavená co se počtu hrnečků a příboru týče, doporučujeme tedy dovézt si vlastní hrneček a příbor. K dispozici budou sice i nějaké kelímky a plastové náčiní, ale je možné volit ekologičtější a pohodlnější variantu (kovový příbor vs. plastový).

Pro případ nutného nákupu funguje v Ondřejově večerka.

Doprava autem je možná po D1 (v případě průjezdnosti :-)). Směrem od Prahy sjezd na dvacátém devátém na Chocerady. Sjezd na Mirošovice nebrat, od Mnichovic do Ondřejova by se muselo jet objížďkou, neb se z Mnichovice-Závěrka stala dočasná uzávěrka :-) . Od Brna sjezd na Chocerady, případně bližší sjezd na třicátém čtvrtém. Parkovat se dá u seminárky nebo o kousek dále na parkovišti u Perkova dalekohledu.

Doprava vlaky a autobusy od Prahy hl.n.:

Metro C na konečnou stanici Háje, poté bus 383 směr Chocerady. Jede se na zastávku: Ondřejov náměstí; lze vystoupit i dřív na zastávce na znamení: Ondřejov, U pily. A pak pěšky asi 20-30 minut, podle rychlosti chodce. Pokud to časově vychází, je možné se rozhodnout spíše pro trasu s využitím vlaku jedoucího do Strančic, odtud pak jede ze severního autobusového terminálu návazný bus s číslem 490 (přes Ondřejov) směr Stříbrná Skalice. Vystupuje se opět na zastávce: Ondřejov náměstí; lze využít i bližší zastávku k areálu AsÚ, je na znamení: Ondřejov, Dlážděná (trasa autobusu je výluková, bude tedy trvat asi o 10 minut déle než obvykle, s vyhlídkovou trasou přes Myšlín).

Jízdenky 7 zón/pásem jsou za 70,- Kč, pro obě varianty cesty: metro+bus či vlak+bus. Jízdenka se označí jen 1x, platí i v dalším dopravním prostředku. Když je první dopravní prostředek vlak z hlavního nádraží, označí se jízdenka v označovači na začátku podchodu k nástupištím (je zhruba pod 1. nástupištěm).

Resp. může vyjít levněji samostatná jízdenka ČD vlakem do Strančic + pak si v autobusu koupit jízdenku do Ondřejova.

Poplatek za seminář: dobrovolný :-)

Za přípravný výbor se na vás těší
Martin Zima, předseda SMPH




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Seminář SMPH


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »