Úvodní strana  >  Novinky  >  Maximum Geminid a Lovejoy v přísluní

Maximum Geminid a Lovejoy v přísluní

Právě v noci z dneška na zítřek lze spatřit nejvíce meteorů z roje Geminidy, který každoročně zvedá příčky hodinových frekvencí nad 100 meteorů za maxima. Bohužel tento rok těžce ruší Měsíc, navíc inverzní počasí hatí pozorování z nížin. Ale přesto - pokud se zejména časně ráno 14. prosince někde v horách vykloníte z okna, máte nemalou šanci spatřit i jasný bolid. Meteory způsobují drobky drolící se planetky 3200 Phaeton, které vysokou rychlostí sviští zemskou atmosférou a občas takto krásně zazáří. Více o roji ve starším článku. Na ranní obloze lze rovnež stále sledovat kometu Lovejoy, která se 22. prosince večer ocitá v přísluní. Od Země se bohužel již vzdaluje, takže pomalu slábne. Přesto ještě asi do konce prosince bude viditelná za ideálních podmínek i pouhýma očima. V těchto dnech ji najdeme poblíž kulové hvězdokupy M13 v Herkulovi.

Kometa Lovejoy a M13. Autor: Primož Cigler.
Kometa Lovejoy a M13.
Autor: Primož Cigler.

O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a Uran v konjunkci

Další informace »