Úvodní strana  >  Rady  >  Pozorování oblohy  >  Často kladené dotazy  >  Proč se Měsíc se Sluncem zdají u obzoru větší?

Proč se Měsíc se Sluncem zdají u obzoru větší?

Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick Baldridge
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří.
Autor: Rick Baldridge
Měsíc a Slunce se nám opravdu zdají nízko u obzoru mnohem větší než v době, kdy se nacházejí vysoko na obloze. V tomto případě se však setkáváme spíše s problémem psychologickým než astronomickým. Ve skutečnosti se totiž velikost těchto objektů v závislosti na výšce nad obzorem nijak nemění - jsou stále stejné. Lze se o tom jednoduše přesvědčit pomocí série fotografií nebo ruličky papíru, kterou budete sledovat například Měsíc nízko u obzoru nebo naopak vysoko nad ním. Pokud průměr ruličky přizpůsobíte tak, aby se do ní "velký" Měsíc u obzoru přesně vešel, bude rulička kopírovat okraje Luny i vysoko nad obzorem, kdy se vám bude zdát menší.

Klam, díky kterému se nám jeví nebeské objekty až třikrát větší, bývá často přisuzován našemu vnímání nebeské báně. Podvědomě chápeme oblohu nikoliv jako polokouli, ale jako zploštělou klenbu, tudíž i objekty blízko horizontu se nám zdají větší. Proto se nám stojící předměty a vůbec všechny předměty, na které se díváme směrem vzhůru zdají kratší, než jsou-li umístěny v horizontálním směru. Jak ale naznačují zkušenosti a nejnovější psychologické studie, je to jen jeden z mnoha faktorů, které se na tomto zvláštním klamu podílí. Svou roli pravděpodobně hraje i skutečnost, že poblíž obzoru se často nachází mnoho objektů, se kterými můžeme velikost Slunce nebo Měsíce srovnávat, zatímco vysoko na obloze není poblíž nic známého a objekty se tak v prázdném prostoru "ztrácejí".

Přečtěte si rovněž pasáž "Velký a rozplizlý Měsíc" na stránkách Prohlídka Měsíce (pod správou Mgr. Pavla Gabzdyla z brněnské hvězdárny).



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Měsíc, Slunce, Atmosféra, Refrakce


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »