Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Alfa Centauri A a studená vrstva v její atmosféře

Alfa Centauri A a studená vrstva v její atmosféře

Porovnání velikosti Slunce a hvězd alfa Centauri Autor: David Benbennick
Porovnání velikosti Slunce a hvězd alfa Centauri
Autor: David Benbennick
Kosmická observatoř Herschel (Herschel Space Observatory) provozovaná Evropskou kosmickou agenturou ESA objevila chladnější vrstvu v atmosféře hvězdy alfa Centauri A. Je to vůbec poprvé, co bylo něco takového pozorováno u jiné hvězdy než u Slunce. Tento objev je důležitý nejen pro pochopení aktivity Slunce, ale může rovněž pomoci při pátrání po protoplanetárních soustavách v okolí jiných hvězd.

Nejblíže Slunci se nachází trojice hvězd systému alfa Centauri. Slabý červený trpaslík – Proxima Centauri – je nejblíže Zemi, od které je vzdálen 4,24 světelného roku. Dvojice hvězd alfa Centauri A a alfa Centauri B je poněkud dále, ve vzdálenosti 4,37 světelného roku.

U hvězdy alfa Centauri B byl nedávno ohlášen nový objev – planeta o velikosti Země. Avšak hvězda alfa Centauri A je pro astronomy rovněž zajímavá: je téměř dvojníkem Slunce, pokud se týká hmotnosti, teploty, chemického složení a stáří. Představuje téměř ideální přírodní laboratoř k porovnání ostatních vlastností obou hvězd.

Teploty jednotlivých vrstev atmosféry Slunce Autor: ESA
Teploty jednotlivých vrstev atmosféry Slunce
Autor: ESA
Jednou z velkých zvláštností našeho Slunce je, že jeho řídká vnější atmosféra – koróna – je zahřívána na teplotu několika miliónů stupňů, zatímco viditelný povrch Slunce (fotosféra) má teplotu „pouhých“ 6 000 °C. Dokonce donedávna neznámá oblast, kde je minimální teplota kolem 4 000 °C, se nachází právě mezi těmito dvěma vrstvami, ve vzdálenosti pouhých několika stovek kilometrů nad viditelným povrchem Slunce jako součást vrstvy atmosféry označované chromosféra.

Obě vnější vrstvy mohou být viditelné v průběhu úplného zatmění Slunce, kdy Měsíc krátkodobě zakryje jasný sluneční disk: chromosféra je vidět jako narůžovělý až červený prstenec kolem Slunce, zatímco slabé bílé plazma září v koróně do vzdálenosti několika miliónů km.

Proč mezi viditelným povrchem Slunce (fotosférou) a žhavou sluneční korónou existuje vrstva s nejnižší teplotou, je zatím předmětem hypotéz a spekulací.

Nyní při pozorování hvězdy alfa Centauri A v oboru dalekého infračerveného záření pomocí přístrojů na kosmické observatoři Herschel a na základě porovnání dat s počítačovými modely atmosfér hvězd vědci poprvé objevili obdobu chladnější vrstvy v atmosféře jiné hvězdy než Slunce.

„Výzkum těchto struktur byl až doposud omezen pouze na Slunce, avšak nyní můžeme zřetelně vidět tyto znaky vrstev podobající se teplotní inverzi u hvězdy alfa Centauri A,“ říká René Liseau (Onsala Space Observatory, Švédsko), hlavní autor článku seznamujícího se závěry pozorování.

„Detailní pozorování různých druhů hvězd nám může pomoci rozluštit původ těchto vrstev a záhady celkového zahřívání hvězdných atmosfér.“

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Atmosféra, Slunce, Alfa Centauri


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »