Jak najít Polárku podle Velkého vozuMnoho lidí se mylně domníva, že význam Polárky (Severky) spočívá v tom, že je nejjasnější a je po setmění nejdříve vidět. To je rozšířený omyl, se kterým se lze dosti často setkat. Skutečnost je taková, že Polárka je svojí jasností zcela tuctovou hvězdou severní oblohy a při zběžném pohledu na oblohu ji od ostatních hvězd nerozeznáme.
Významná totiž není svou jasností, ale polohou na obloze. Ať je večer nebo ráno, ať je zima nebo léto, Polárka je pořád na stejném místě a ostatní hvězy se točí kolem ní! Osa rotace Země, která způsobuje zdánlivý pohyb všech hvězd na obloze prochází téměř přesně Polárkou a tím je způsobená její téměř úplná statičnost.
Stopy hvězd s téměř nehybnou Polárkou uprostřed kruhů.Velký význam měla pro námořníky, kteří tak bezpečně za jasných nocí věděli, kudy plout na sever - pluli prostě přímo za nosem či spíše za Polárkou.
Již po několika málo minutách exponování je vidět protáhlý pohyb všech hvězd (tím výraznější čím dále jsou od Polárky). Polárku na snímku teď již jistě poznáte i bez označení její polohy.
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,