Úvodní strana  >  Rady  >  Světelné znečištění  >  Oblasti tmavé oblohy  >  Beskydská oblast tmavé oblohy

Beskydská oblast tmavé oblohy

Logo Beskydské oblasti tmavé oblohy Autor: BOTO
Logo Beskydské oblasti tmavé oblohy
Autor: BOTO
Beskydská oblast tmavé oblohy (zkráceně BOTO, slovensky: Beskydská oblasť tmavej oblohy, anglicky: Beskydy Dark-Sky park) je druhý mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Nachází se v Moravskoslezských Beskydech se středem u obce Staré Hamry. Přibližně dvě třetiny oblasti leží na českém území a třetina na slovenském. Park slouží především k informování široké veřejnosti o problematice světelného znečištění, a také k ochraně přírody a životního prostředí.

Vytvoření oblasti tmavé oblohy v Beskydech bylo iniciováno projektem Výzkum a popularizace světelného znečištění realizovaného mladými lidmi v programu Think Big. Samotná oblast byla vyhlášena následujícími zakládajícími institucemi – za českou stranu Česká astronomická společnost, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa CHKO Beskydy, Lesy ČR, lesní správa Ostravice a za slovenskou stranu Slovenská astronomická spoločnosť pri SAV a Štátna ochrana prírody SR - Správa CHKO Kysuce. Tyto instituce 4. března 2013 společně vyhlásily Beskydskou oblast tmavé oblohy podepsáním memoranda.

V logu oblasti je zobrazena silueta v ČR kriticky ohroženého puštíka bělavého (Strix uralensis), který se v Beskydech vzácně vyskytuje, a Velký vůz jako známý asterismus.

Poloha

Beskydská oblast tmavé oblohy zaujímá rozlohu 308 km2 a to na území obcí Staré Hamry, Bílá, Čeladná, Morávka, Krásná, Horní Bečva a Ostravice na české straně, dále Makov, Korňa, Turzovka, Vysoká nad Kysucou a Klokočov na slovenské straně.

Mapa Beskydské oblasti tmavé oblohy. Autor: BOTO.
Mapa Beskydské oblasti tmavé oblohy.
Autor: BOTO.

Účel parku

Oblast má několik funkcí. Především informuje širokou veřejnost o problematice světelného znečištění. Zde je noční obloha daleko tmavší, než obloha ve městech a jejich okolí. Další důležitou funkcí je ochrana přírody a životního prostředí. (Zdroj: Wikipedie)

Oficální stránky oblasti: www.boto.cz



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Beskydská oblast tmavé oblohy, Světelné znečištění


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »