Úvodní strana  >  Rady  >  Zajímavé odkazy  >  Astronomie v českých sdělovacích prostředcích

Astronomie v českých sdělovacích prostředcích

Na těchto stránkách najdeš informace o sdělovacích prostředcích, ve kterých se alespoň občas objevuje astronomie nebo kosmonautika. Pokud víš o sdělovacích prostředcích, které zde nejsou uvedeny, kontaktuj nás na: info@astro.cz.

Časopisy

  • Astropis
    Časopis pro příznivce astronomie, dostávají ho členové ČAS
  • Povětroň
    Časopis vydávaný Astronomickou společností Hradec Králové
  • 21. století
    V téměř každém čísle alespoň jeden článek z astronomie nebo kosmonautiky
  • Časopis VTM
    Občas články z astronomie a kosmonautiky
  • Letectví a kosmonautika
    Články z oblasti kosmonautiky
  • National Geographic
    Prestižní časopis o dění na naší planetě, občas je tu i astronomie

Další informace o astronomických časopisech najdeš na samostatné stránce.

Televize

  • TV Noe
    Satelitní televize, kterou lze sledovat i prostřednictvím internetu nabízí jako jediná v ČR pořad zcela věnovaný astronomii. Jeho název je Hlubinami vesmíru a vysílá se jednou měsíčně + v několika reprízách.
  • Česká televize
    Nabízí dva týdenní pořady o vědě, které se občas věnují astronomii. Pořad Planeta věda vysílá ČT24 každou neděli v 18:33 (informace, archív pořadu). Pořad Prizma si můžete naladit na ČT24 v sobotu v 18:31 (informace, archív pořadu).
  • Prima ZOOM
    Odnož televize Prima nabízející mnoho novodobých dokumentárních filmu a cyklů včetně těch astronomických. Na webu televize naleznete i pěkné astronomické články, někdy psané přímo českými astronomy.

Internetové servery (zpravodajské)

  • Technet.idnes.cz
    Astronomie a kosmonautika se zde vyskytuje v rubrice
  • Aktualne.cz
    Oddíl "Věda"
  • National Geographic
    Stránky české verze časopisu mají část, věnovanou vědě a vesmíru
  • Osel.cz
    Web je věnován vědě a technice, obsahuje řadu astronomických článků

Internetové servery (astronomické a kosmonautické)

  • Astro.cz
    Náš server není nutné blíže představovat. Počtem článků a návštěvností se jedná o nejúspěšnější web o astronomii v ČR
  • IAN
    Instantní astronomické noviny – přinášejí články převážně o světelném znečištění a pozorovatelských úlovcích čtenářů.
  • Udalosti.astronomy.cz
    Web Klubu astronomů Liberecka s články o pozorování a fotografování nebeských úkazů. Mimo krásné fotografie naleznete i návody, jak takových výsledků dosáhnout.
  • Kosmo.cz
    Web věnovaný kosmonautice, aktuální informace na něm příliš nenajdete, přesto je velmi dobrým rozcestníkem po dalších webech encyklopedického charakteru.
  • Hvězdárna Valašské Meziříčí
    Na jejím webu najdete aktuální články z astronomie i kosmonautiky
  • Hvězdárna Uherský Brod
    Aktuální novinky z astronomie
  • Expresní astronomické informace
    Aktuální novinky z astronomie


O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Rady


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »