Úvodní  >  Související stránky k článku 37. vesmírný týden 2025

Související stránky k článku 37. vesmírný týden 2025

Martin GembecÚkazy

37. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou večer nad jihem, Mars nízko nad východem. Ráno můžeme vidět jasnou Venuši. Aktivita Slunce je nízká. V uplynulém týdnu se úspěšně vrátila do služby raketa Vega a s pomocí českého adaptéru vypustila 53 malých družic. V týdnu proběhly dva úspěšné starty a přistání rakety Falcon 9. SpaceX také provedla druhý úspěšný skok prototypu Starship. Proběhl také test motoru SLS na tuhé palivo a Čína testuje miniraketoplán. Před 50 lety odstartovala k Měsíci Luna 16 a přivezla z povrchu vzorky. Před 45 lety startoval k Marsu Viking 2.

Martin GembecÚkazy

37. vesmírný týden 2015

Přehled událostí na obloze od 7. 9. do 13. 9. 2015. Měsíc bude kolem novu. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Během noci jsou vidět planety Uran a Neptun. Ráno je vidět Venuše a Mars. Aktivita Slunce byla velmi nízká. Vesmírná stanice má dočasně devítičlennou posádku.

Martin GembecÚkazy

31. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 8. do 8. 8. 2021. Měsíc po poslední čtvrti směřuje do fáze novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše a během noci dvojice velkých planet, Saturn a Jupiter. Saturn je navíc v opozici se Sluncem. Aktivita Slunce je nízká. Tmavá obloha nabízí také řadu meteorů z různých rojů, nejen Perseid. K ISS se připojil modul Nauka a opět způsobil pár vrásek na tváři řídících týmů, když stanici trochu roztočil. K ISS se chystá na zkušební let loď Starliner. Raketa Ariane 5 byla s novým krytem družic úspěšná. Před 50 lety letěl jako druhý člověk do kosmu German Titov ve Vostoku 2.

Martin GembecÚkazy

35. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 8. do 5. 9. 2021. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Za soumraku je nad západem jasná planeta Venuše, během noci poblíž jihu září výrazný Jupiter a vpravo od něj Saturn. Pomalu se můžeme rozloučit s krásnými oblastmi Mléčné dráhy ve Střelci a vyhlížet začneme zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce se zvýšila, jsou vidět i skvrny. Výstup na ISS byl odložen pro drobnou zdravotní indispozici amerického astronauta. Čínské vozítko Ču žung na Marsu splnilo základní misi. Před 35 lety přistála na Marsu sonda Viking 2.

Martin GembecÚkazy

38. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2020. Měsíc bude v novu. Pokračuje ideální večerní viditelnost dvojice velkých planet Jupiteru a Saturnu. Stále se zlepšuje i viditelnost planety Mars. Ráno můžeme vidět jasnou Venuši, která projde kolem Jesliček. Aktivita Slunce je nízká. Na ranní obloze bude vidět slabý kužel zvířetníkového světla. Prohlédneme si detailně mlhoviny v souhvězdí Labutě. V týdnu jsou v plánu dva čínské starty v jednom dni a dva starty z mysu Canaveral. Před 105 lety se narodil John Dobson, který přinesl amatérským astronomům zajímavou konstrukci dalekohledu.

Martin GembecÚkazy

19. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se objevila nova v souhvězdí Persea viditelná i triedrem. K Marsu se vydala sonda InSight, Dragon přivezl vzorky z ISS. Očekáváme start rakety Falcon 9, jejíž první stupeň má být použitelný více, než dvakrát. Před 100 lety se narodil Richard Feynman, který dokázal vysvětlit i složitou fyziku.

Martin GembecÚkazy

31. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 3. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2011. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer končí viditelnost Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter. Přidává se k němu Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Na Slunci jsou skvrny. Pokračují ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Martin GembecÚkazy

35. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 29. 8. do 4. 9. 2016. Měsíc bude v okolí novu. I po těsné konjunkci jsou ještě nízko na západě vidět planety Jupiter a Venuše. Večer na jihozápadě jsou nízko nad obzorem také Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Juno se opět protáhla kolem Jupiteru. Raketa Falcon 9 se chystá k dalšímu startu.

Martin GembecÚkazy

38. vesmírný týden 2015

Přehled událostí na obloze od 14. 9. do 20. 9. 2015. Měsíc dorůstá k první čtvrti. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Během noci jsou vidět planety Uran a Neptun. Ráno je vidět Venuše, Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká. Ráno je vidět zvířetníkové světlo. Vesmírná stanice má opět standardní šestičlennou posádku, Sojuz TMA-16M úspěšně přistál. New Horizons poslala další úžasné snímky Pluta a jeho měsíců.

Martin GembecÚkazy

19. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 8. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 6. 5. do 12. 5. Měsíc bude v novu. Večer končí viditelnost planety Jupiter, celou noc můžeme pozorovat Saturn. Přelety ISS pokračují ve dne (přelety přes Slunce). Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. května ve 22:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

35. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 31. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 29. 8. do 4. 9. 2011. Měsíc po novu bude vidět koncem týdne. Jupiter je nejlépe viditelnou planetou. K ránu jej doplňuje Mars. Venuše ještě prochází v blízkosti Slunce. Dobře viditelná je kometa Garradd. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Martin GembecÚkazy

19. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 5. do 14. 5. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je na obloze jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Česko přistoupilo k Dohodě Artemis. Na ISS probíhal výstup do kosmu i přeparkování Crew Dragonu. Proběhl start Falconu Heavy. Meteosat třetí generace již pořizuje špičkové snímky Země. Před 500 lety se narodil český cestovatel a astronom Oldřich Prefát z Vlkanova a před 50 lety se do kosmu vydala orbitální stanice Skylab.

Martin GembecÚkazy

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Jana ŽďárskáOsobnosti

Rozhovor s Janem Vondrákem o astrometrii – proč se praprapravnuk Josefa Jungmanna nestal veterinářem

Pod pojmem astrometrie se skrývá množství zajímavých vědeckých otázek, týkajících se pozorování Země – jejích rotačních parametrů, dynamiky či slapových a rotačních deformací. Průvodcem na této cestě poznáním nám bude dr. Jan Vondrák z Astronomického ústavu AV ČR, který se kromě astrometrie zabýval i efemeridami nebeských těles a 40 let pomáhal připravovat Hvězdářskou ročenku.

František MartinekSluneční soustava

Více než polovina vody na Zemi pochází ze slunečního větru

Voda je zásadní pro život na Zemi a někteří odborníci tvrdí, že bychom měli vypít denně alespoň dva litry jako součást zdravého životního stylu. Avšak na druhou stranu – odkud se veškerá voda vzala? Teče z místních řek, přehrad a vodonosných vrstev. Avšak kde má voda svůj původ? V geologických obdobích pronikly živé organismy prostřednictvím vodních cyklů do atmosféry, řek, oceánů, hornin pod našima nohama a dokonce i skrz hluboké vrstvy naší planety. Ale co bylo předtím? Odkud se vzala voda na Zemi především? Vědci dlouho hledali odpovědi na tyto otázky.

Martin GembecÚkazy

44. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.

Pavel SuchanOsobnosti

Cena Littera Astronomica za rok 2021 udělena, předána bude v Havlíčkově Brodě 15. října

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2021 Ing. Jana Vondráka, DrSc., dr. h. c. z Astronomického ústavu AV ČR za výjimečně kvalitní a dlouhý podíl na přípravě Hvězdářské ročenky. Jan Vondrák je také držitelem nejvyššího ocenění České astronomické společnosti - Nušlovy ceny (udělena mu byla v roce 2007).

Martin GembecÚkazy

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Martin GembecÚkazy

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »