Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2026

8. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 18. února v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 17. 2. ve 13:01 SEČ. Velmi hezké by mohlo být seskupení 18. a 19. února na večerní obloze s Merkurem a Saturnem. Extrémně nízko by už navíc mohla být Venuše.

Planety a Měsíc nízko na večerní obloze 18. a 19. února 2026 Autor: Martin Gembec
Planety a Měsíc nízko na večerní obloze 18. a 19. února 2026
Autor: Martin Gembec

Planety
Merkur (−1 mag) je nízko na večerní obloze.
Venuše (–4 mag) je extrémně nízko na večerní obloze spíše až od konce týdne.
Mars (1,2 mag) není pozorovatelný, je úhlově blízko Slunci.  
Jupiter (–2,5 mag) je večer vysoko nad jihovýchodem v souhvězdí Blíženců. Nyní jsou ideální podmínky jeho večerní viditelnosti.
Saturn (1,1 mag) už je večer docela nízko nad západním obzorem. Úhlově se blíží Neptunu.
Uran (5,7 mag) pod Plejádami je vidět slabě i pouhým okem. Ideální pohled je přes triedr, nebo velkým dalekohledem.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu a nyní je jejich vzájemná vzdálenost lehce pod jeden stupeň.

Merkur vpravo od Ještědu u obzoru, Saturn nahoře uprostřed u okraje snímku 15. 2. 2026 Autor: Martin Gembec
Merkur vpravo od Ještědu u obzoru, Saturn nahoře uprostřed u okraje snímku 15. 2. 2026
Autor: Martin Gembec

Aktivita Slunce je nízká. Tentokrát už ubylo i skvrn a o aktivitu geomagnetického pole se postarala jen koronální díra, díky které byly vidět polární záře ve vyšších zeměpisných šířkách. Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika a sondy

V pátek 13. února proběhl úspěšně start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon k ISS. Čtyřčlenná posádka mise Crew-12 pak dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v neděli 15. února. Na ISS je tedy opět stálá sedmičlenná posádka a vše se vrací trochu k normálu po asi měsíční pauze od předčasného odletu Crew-11.

První start nové verze rakety Ariane 64 proběhl úspěšně 12. února. Raketa měla skutečně velký výkon, rychle se odlepila od země a na oběžnou dráhu dopravila 32 družic komunikační sítě Amazon Leo.

Čína otestovala záchranný systém nově chystané kosmické lodi pro její lunární program. Nosič CZ-10A navíc poté úspěšně přistál na mořskou hladinu.

Společnost ULA má opět starosti s postranními boostery rakety Vulcan. Při startu 12. února s tajnou misí USSF-87 opět došlo k prohoření jedné z trysek, a přestože to znamenalo jen zanedbatelný úbytek výkonu a náklad byl doručen na správnou oběžnou dráhu, musí proběhnout vyšetřování. Tím se mohou opět o několik měsíců zdržet starty, které United Launch Alliance na letošek plánovala. A to si původně slibovali zvýšení kadence startů.

Výročí

16. února 1816 (210 let) se narodil švýcarský astronom Kaspar Gottfried Schweizer. Působil od roku 1845 v Moskvě. Nejvíce je znám jako objevitel několika komet kolem poloviny 19. století.

17. února 1996 (30 let) odstartovala sonda NEAR k asteroidu Eros. Už jsme připomínali, že 12. února 2001 na planetce dosedla, to už dostala přízvisko NEAR-Shoemaker na počest Eugena Shoemakera. Sonda ještě z povrchu slabě komunikovala, ale kamery už nemohly snímat.

18. února 2021 (5 let) úspěšně přistál na Marsu americký rover Perseverance. Precizně přesné přistání v kráteru Jezero otevřelo možnosti průzkumu loklaity, která byla dříve říční deltou a mělkým jezerem. Společně s vozítkem se dostala na povrch Marsu i helikoptéra Ingenuity, která vykonala nakonec 72 úspěšných letů, což bylo více než desetinásobně nad původní plán, kdy jsme byli původně jen zvědavi, zda se dá na Marsu létat. Perseverance průběžně sbírala vzorky z různých míst. Část z nich pak odhodila na povrch a zbytek ukrývá uvnitř sebe, protože se čekalo, že budou později dopraveny na Zemi v rámci mise Mars Sample Return. Jejich další osud je však nejistý, protože tato mise nakonec zatím není ani schválena. V září 2025 bylo oznámeno, že v jednom z odebíraných vzorků jsou viditelné zřetelné biosignatury a také jiné vzorky odebrané dříve obsahovaly hodně složitých organických molekul, takže jsme blízko k případnému potvrzení existence dávného života na Marsu.

Selfie roveru Perseverance během 1500. dne na Marsu v květnu 2025. V pozadí větrný vír. Autor: NASA/JPL-Caltech
Selfie roveru Perseverance během 1500. dne na Marsu v květnu 2025. V pozadí větrný vír.
Autor: NASA/JPL-Caltech

19. února 1986 (40 let) odstartoval první modul stanice Mir. K modulu Mir se postupně připojily dva Kvanty, modul Kristall a později ještě Spektr, Priroda a stykovací DM. Mir byla první opravdu dlouhodobě obývanou stanicí. Jejími předchůdci byly Saljuty. K Miru v devadesátých letech létaly i raketoplány. Stanice zanikla navedením do atmosféry v březnu 2001.

22. února 1906 (120 let) byl na hvězdárně v Heidelbergu objeven Maxem Wolfem asteroid (588) Achilles. Zpočátku byl možná jen nepatrně se pohybující hvězdičkou, planetkou za dráhou Marsu, ale jak se po propočtu dráhy ukázalo, jde o mnohem zajímavější těleso. Wolf tehdy objevil prvního zástupce Trójanů, tedy planetek gravitačně vázaných na dráhu Jupiteru a sice buď 60° před něj, nebo za něj, kde nacházíme librační body L4 a L5. Jupiter a Slunce zde dokáží udržet větší skupinu těles, proto pojmenováváme ty za Jupiterem po Trójanech a ti před Jupiterem nesou jména Řeků.

22. února 1966 (60 let) odstartovala kosmická loď označená jako Kosmos 110. Na palubě byli dva pejsci, Veterok a Ugoljok. Na oběžné dráze strávili 22 dnů a pak úspěšně přistáli. Až do roku 1971 to byl rekordně dlouhý let do vesmíru, který překonal let Sojuzu 11.

22. února 1986 (40 let) se vydala na oběžnou dráhu první švédská družice Viking. Letěl tehdy jako „přívažek“ k francouzskému SPOTu 1 a oba byli na palubě rakety Ariane 1. Viking měl za úkol sledovat poměry v magnetosféře a ionosféře naší planety.

Výhled na příští týden 

Merkur, Venuše a kometa Wierzchos nízko na večerní obloze

Výročí: François Jean Dominique Arago

Výročí: Apollo AS-201, Saturn IB

Výročí: první pozorování slunečních skvrn dalekohledem

Výročí: potvrzení periodicity 3D/Biela

Výročí: RNDr. Jaroslav Pícha

Výročí: neštěstí originální posádky Gemini 9

Výročí: Veněra 3 zasáhla Venuši

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »