Přehled událostí na obloze od 23. 12. do 29. 12. 2019. Měsíc bude v novu, nastane prstencové zatmění Slunce. Večer září na jihozápadě jasná Venuše. Po setmění můžeme pozorovat Uran a Neptun. Ráno je vidět Mars. Vysoko na obloze je kometka C/2017 T2 (PanSTARRS). Mise Starlineru proběhla s rozpaky. Čína připravuje ke startu svůj nejsilnější nosič CZ-5B. Před 135 lety se narodil Karel Anděl, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti, známý tvůrce map Měsíce.
Mapa oblohy 24. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 22. 12. do 28. 12. 2014 Měsíc je těsně po novu na večerní obloze. Nízko na jihozápadě s ním září také Mars. Po deváté se na oblohu vyhoupne také Jupiter. Za večerního soumraku se dá zahlédnout i jasná Venuše, za ranního kuropění pak Saturn. Aktivita Slunce se náhle zvýšila. Oblohu začíná zkrášlovat „vánoční kometa“ Lovejoy. Astronomům se podařilo nalézt první úlomek meteoritu na Vysočině. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. prosince v 18:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 1. do 6. 2. 2022. Měsíc bude v novu. Večer se potká s planetou Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Stále jsou vidět nejméně tři slabší komety. V týdnu by mohly proběhnout tři starty rakety Falcon 9. Český cubesat VZLUSat-2 byl úspěšně vypuštěn a komunikuje. Před 140 lety se narodil pozorovatel planetek a komet August Kopff. Před 45 roky zanikla v atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 4 a v Kanadě spadl třetí meteorit s rodokmenem (Innisfree).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 3. do 19. 3. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Níže je ještě vidět Jupiter a výše je Uran a Mars. Aktivita Slunce je nyní poměrně nízká. Kometa C/2022 E3 (ZTF) je v Eridanu, další trochu slabší komety najdeme ještě výše na obloze. Posádka z ISS mise Crew-5 přistála zpět na Zemi. Raketa Terran 1 společnosti Relativity Space zatím neodstartovala a japonská H3 opakovaný pokus o start taky nezvládla podle plánu. Před 75 lety zemřel kartograf Měsíce Karel Anděl. Před 65 lety odstartovala nejstarší družice stále obíhající Zemi, Vanguard 1. Před 30 lety začala vědecká pozorování dokončené observatoře Keck I.
Přehled událostí na obloze od 30. 1. do 5. 2. 2017. Měsíc před čtvrtí je vidět na večerní obloze. Planeta Venuše a nedaleko slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu dlouho do tmy. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Dvě komety nyní vybízí k pozorování na konci noci. Na Slunci jsou malé skvrny. Na Floridě vrcholí přípravy na slavné rampě 39A, nyní pod křídly SpaceX. Sojuz letěl poprvé z Guayány se satelitem na geostacionární dráhu. Boeing představil nové skafandry pro loď Starliner.
V sobotu 18. 5. bude v pražských Modřanech probíhat slavnostní akce k otevření Parkového muzea. V rámci této akce proběhne v 15 hodin za účasti České astronomické společnosti odhalení památníku tohoto významného českého vědce a proběhne přednáška Štěpána Kováře o tom nejzajímavějším ze života Karla Anděla.
Mapa oblohy 1. února 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 30. 1. do 5. 2. 2012. Měsíc dosáhl první čtvrti a dále dorůstá. Večer je krásně viditelná na jihozápadě Venuše a nad jihem Jupiter. Zlepšuje se i viditelnost Marsu. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci. Kometa Garradd míjí kulovou hvězdokupu M 92 v Herkulu. Ranní přelety stanice ISS pomalu končí. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. února 2012 v 18:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
