Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2012

5. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 1. února 2012, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 1. února 2012, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 30. 1. do 5. 2. 2012.

Měsíc dosáhl první čtvrti a dále dorůstá. Večer je krásně viditelná na jihozápadě Venuše a nad jihem Jupiter. Zlepšuje se i viditelnost Marsu. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci. Kometa Garradd míjí kulovou hvězdokupu M 92 v Herkulu. Ranní přelety stanice ISS pomalu končí.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. února 2012 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc - první čtvrť připadá na úterní ráno. Jasné počasí vybízí k pozorování oblastí na terminátoru. V pondělí je Měsíc u Jupiteru, pouze 4° nad ním. Ve čtvrtek, 2. února večer, míjí Měsíc Plejády.

Planety:

Jupiter (-2,4 mag) v souhvězdí Berana vrcholí nad jihem již za soumraku. Velkou červenou skvrnu začaly doprovázet nápadné světlé skvrny, snad si jich také všimnete. Bohaté na vícenásobné úkazy měsíců jsou ze začátku týdne pondělní a středeční večery. Ale to je vše, co v tomto týdnu vychází na období viditelnosti planety nad naším obzorem.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
31.1. 22:32   30.1. Ió zákryt zač. 19:45, zatmění konec 23:14
1.2. 18:24   30.1. Európa zákryt 20:32-23:04, zatmění zač. 23:19
3.2. 20:03   31.1. Ió přechod 17:00-19:11, stín 18:22-20:31
5.2. 21:42   1.2. Európa přechod konec 17:40, stín 17:50-20:14
      1.2. Ganymédés přechod 17:42-19:55, stín zač. 23:18
      1.2. Ió zatmění konec 17:43
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4,1 mag) se pozvolna přesouvá z Vodnáře do Ryb a blíží se úhlově planetě Uran. Je výrazným večerním objektem na jihozápadě. Fáze je tříčtvrtinová z ubývajícímu úplňku a velikost kotoučku lehce nad 15".
Mars (-0,6 mag) překročil hranice souhvězdí Lva a Panny a začíná rychleji zjasňovat i zvětšovat svůj úhlový průměr. Vychází po 20. hodině a maximální výšky asi 50° dosahuje před třetí ráno. Mars jeví trochu fázi. Při velikosti kolem 12 úhlových vteřin lze na povrchu pozorovat výraznou polární čepičku a možná i náznaky světlých a tmavých oblastí.
Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 7° vlevo od jasné hvězdy Spica. Ráno před svítáním prochází asi 30° vysoko nad jihem. Kotouček má téměř 18".

Slunce nám opět poslalo navštívenky v podobě pěkných erupcí, výronů vysokoenergetických částic i oblaků plazmy. Na život na Zemi to kromě pěkných polárních září ve vyšších zeměpisných šířkách vliv nemělo. Aktuální stav přivrácené polokoule je klidnější, obrázek slunečních skvrn si prohlédněte na snímku z družice SDO.

Komety: Aktuálně nejjasnější pozorovatelnou kometou je ranní C/2009 P1 (Garradd). Nachází se v souhvězdí Herkula. Tento týden prolétá kolem kulové hvězdokupy M92. Jasnost komety je téměř 6 mag. I přes mrazivá rána se vyplatí na ni podívat. Podívejte se na podrobnější informace na stránkách kommet.cz.
Vzpomeneme-li kometu C/2011 W3 (Lovejoy), určitě je zajímavé si ji připomenout například na pěkné sadě fotografií Lestera Barnese z Austrálie. Ohon komety se dokonce vyšplhal nad náš horizont, ale šance jej zachytit, byť fotograficky, byla limitní nule. Rozhovor s objevitelem se objevil na webu Stefana Kürtiho.

Přelety ISS v ranních hodinách již brzy skončí. Přikládáme tabulku, kde si můžete vyjet přelety pro své nejbližší velké město.

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety vyjíždět také na serveru Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • 26. ledna ostrartovala z Bajkonuru raketa Sojuz-U s nákladní lodí Progress M-14M s více než 2,5 tunami nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Ke spojení s ISS došlo 28. ledna. Progress M-13M mezitím opustil ISS a ještě před sestupem do atmosféry vypustil ruský mikrosatelit Čibis-M. Ten bude zkoumat blesky a děje ve vysoké atmosféře.
     
  • Ke svému prvnímu startu se chystá evropská raketa Vega. ESA tím získá třetí typ nosiče startujícího z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně. Vega je určena k vynášení nejlehčích nákladů, středně těžké vynáší Sojuzy a nejtěžší Ariane 5.
     
  • Marsovský robot Opportunity slaví 9 let provozu na povrchu Marsu. Nyní kotví v zimovišti na valu kráteru Endeavour.
     
  • Start rakety Proton s komunikačním satelitem SES-4 byl odložen nejméně o několik týdnů z důvodu nespecifikovaných problémů nosné rakety.
     

Výročí

  • 2. února 1977 (35 let) vstoupila do atmosféry orbitální stanice Saljut-4.
     
  • 4. února 1967 (45 let) odstartoval k Měsíci Lunar-Orbiter 3. Sonda měla za úkol fotografovat místa vhodná k přistáni lodí Apollo. Podařilo se jí poslat na Zemi přes 200 snímků a poté byla na začátku října téhož roku navedena na povrch Měsíce, kde se roztříštila.
     
  • 2. února 1892 (120 let) se narodil německý astronom a zakladatel hvězdárny v Sonnebergu Cuno Hoffmeister. Byl to významný objevitel mnoha proměnných hvězd, objevil i nějaké planetky a jednu kometu. Jedna z jeho proměnných hvězd BL Lac byla později ztotožněna se zdrojem rádiového záření a tím byla překlasifikována z hvězdy na jádro aktivní galaxie.
     

Vzhledem k tomu, že uhodily silné mrazy, nastalo ideální období k vyhledání tučňáka jizerského, který se vzácně vyskytuje v Jizerské oblasti tmavé oblohy za největších mrazů.

Výhled na příští týden:

  • Venuše projde kolem Uranu
  • Ulysses (manévr u Jupiteru)
  • pád meteoritu Sichote-Alin

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Saljut 4, Lunar-Orbiter, Hoffmeister


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »