5. vesmírný týden 2022
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 1. do 6. 2. 2022. Měsíc bude v novu. Večer se potká s planetou Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Stále jsou vidět nejméně tři slabší komety. V týdnu by mohly proběhnout tři starty rakety Falcon 9. Český cubesat VZLUSat-2 byl úspěšně vypuštěn a komunikuje. Před 140 lety se narodil pozorovatel planetek a komet August Kopff. Před 45 roky zanikla v atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 4 a v Kanadě spadl třetí meteorit s rodokmenem (Innisfree).
Obloha
Měsíc bude v novu v úterý 1. února v 6:46 SEČ. Na večerní obloze se již 2. a 3. února objeví ve společnosti Jupiteru.
Planety:
Jupiter (−2 mag) už také mizí v záři Slunce, z večerní oblohy zmizí v první dekádě února. Pohodlně vysoko nad jihozápadem v souhvězdí Berana je Uran (5,7 mag). Za ideálních podmínek je vidět jako slabá hvězda i pouhým okem. Ráno je možné pozorovat slabý Mars (1,5 mag), ke kterému se přidá jasnější Merkur (asi 0,5 mag). Ovšem obě planety se musí sklonit před extrémně jasnou jitřenkou. Tou je samozřejmě planeta Venuše (−4,9 mag), která nyní dosahuje maximálního jasu.
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Aktivita Slunce je zvýšená. O víkendu byla uprostřed severní polokoule pěkná poměrně velká skupina skvrn. Na výrazné erupce ale zatím čekáme. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Autor: NASA/SDO/HMI
Autor: NASA/SDO/HMI
Slabší komety hledejme především na večerní obloze. Nad jihozápadem ve spodní části souhvězdí Ryb je 19P/Borrelly, která má jasnost kolem 9 mag. Hned vedle v hlavě Velryby je trochu slabší 104P/Kowal, která je vlastně nad očekávání jasná. Přesto je ke spatření obou komet potřeba větší přístroj. I v 10cm dalekohledu jde jen o nenápadné mlžinky. V Blížencích najdeme asi nejsnáze viditelnou C/2019 L3 (ATLAS), která se blíží k dobře viditelné hvězdě Mebsuta (epsilon Gem).
Kosmonautika
Během konce týdne docházelo k odkladům startu rakety Falcon 9 s italskou radarovou družicí Cosmo SkyMed druhé generace (CSG-2). Mezitím se přiblížil start Falconu 9 s družicemi Starlink (mise 4-7). Tím pádem i ten byl posunut. Nový termín startu CSG-2 je noc na pondělí 31. ledna 2022 v 00:11 SEČ. 49 družic Starlink má stanoven start 31. ledna ve 20:17 SEČ.
Navíc 2. února by měl proběhnout také start rakety Falcon 9 z Vandenbergu v Kalifornii. Nákladem bude vojenská družice NROL 87.
Český cubesat VZLUSat-2 byl úspěšně vypuštěn a komunikuje.
Autor: VZLÚ
24. ledna byl JWST naveden na správnou finální dráhu v okolí bodu L2 a může se připravovat k pozorování. Přípravy a seřizování zaberou řadu týdnů. První výsledky očekáváme až v létě. Seřizování proběhne na hvězdě HD 84406 v souhvězdí Velké medvědice. Není moc jasná (8,5 mag) a v jejím okolí nejsou pro zorné pole kamery žádné další jasné hvězdy.
Autor: NASA
24. ledna došlo také k přistání nákladního Dragonu ve vodách u pobřeží Floridy, kam dosedl s více než dvěma tunami nákladu z ISS.
25. ledna proběhl úspěšný start rakety CZ-4C s družicí Ludi Tance-1 01A (čínská civilní radarová družice podobná italské CSG).
Výročí
2. února 1892 (130 let) se narodil německý astronom a zakladatel hvězdárny v Sonnebergu Cuno Hoffmeister. Byl to významný objevitel mnoha proměnných hvězd, objevil i nějaké planetky a jednu kometu. Jedna z jeho proměnných hvězd BL Lac byla později ztotožněna se zdrojem rádiového záření, což vedlo k přeřazení z katalogu hvězd – jde totiž o jádro aktivní galaxie.
3. února 1977 (45 let) vstoupila do atmosféry orbitální stanice Saljut 4. Stalo se tak na pokyn z řídícího střediska, takže šlo o řízený zánik. Stanice byla vypuštěna v prosinci 1974 a v lednu 1975 přivítala první posádku (dvojice Gubarev-Grečko), která zde pobývala jeden měsíc a prováděla i vědecká pozorování (vč. pozorování Slunce a hvězd). V dubnu 1975 skončil druhý pokus o start k Saljutu nouzovým přistáním dvojice Lazarev-Makarov po balistické trajektorii. K Saljutu 4 se pak dostala až v květnu dvojice Klimuk-Sevasťjanov. Posádka dokonce vypěstovala cibuli a sledovala mušky rodu Drosophila. Poprvé viděli noční svítící oblaka. V červenci 1975 probíhal současně s pobytem posádky společný let další mise Sojuz-Apollo. Další posádku už ale Saljut 4 nepřivítal.
4. února 1967 (55 let) odstartoval k Měsíci Lunar-Orbiter 3. Sonda měla za úkol fotografovat místa vhodná k přistáni lodí Apollo. Podařilo se jí poslat na Zemi přes 200 snímků a poté byla na začátku října téhož roku navedena na povrch Měsíce, kde se roztříštila.
5. února 1882 (140 let) se narodil německý astronom August Kopff. Je objevitelem několika komet, z nichž jistě znáte tu periodickou, 22P/Kopff. Objevil také mnoho planetek, mezi nimi např. i trojána (677) Patroclus, který je cílem sondy Lucy.
6. února 1977 (45 let) došlo k pádu jednoho z prvních meteoritů s rodokmenem (první takový je meteorit Příbram ze 7. dubna 1959). Meteority Innisfree byly ve své době teprve třetím meteoritem s rodokmenem (druhý byl Lost City v USA). Většinu nálezů takových meteoritů má na svědomí Astronomický ústav AV ČR. Evropská bolidová síť pracuje nepřetržitě a naši astronomové umí vypočítat i dopady meteoritů v jiných státech, včetně jasného bolidu Čeljabinsk.
Výhled na příští týden
- výročí: Ulysses kolem Jupiteru
- výročí: meteority Sichote-Alin
- výročí: John Dreyer
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
