5. vesmírný týden 2017
Přehled událostí na obloze od 30. 1. do 5. 2. 2017. Měsíc před čtvrtí je vidět na večerní obloze. Planeta Venuše a nedaleko slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu dlouho do tmy. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Dvě komety nyní vybízí k pozorování na konci noci. Na Slunci jsou malé skvrny. Na Floridě vrcholí přípravy na slavné rampě 39A, nyní pod křídly SpaceX. Sojuz letěl poprvé z Guayány se satelitem na geostacionární dráhu. Boeing představil nové skafandry pro loď Starliner.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 4. února v 5:19 SEČ. Přibývající srpek a nakonec čtvrť nás bude provázet každý večer, kdy bude jasno. V pátek 3. února by měli zbystřit pozorovatelé a sledovat hry světla a stínů v podobě útvarů Lunar X a Lunar V. Ideální čas k pozorování vychází na 21:10 SEČ.
Planety:
Venuše (–4,5 mag) a Mars (1,1 mag) jsou nyní blízko sebe na večerní obloze poměrně vysoko nad jihovýchodem. Pokud nás tedy upoutá neobvykle jasná hvězda, Večernice, pak je to skutečně Venuše, která takto září dlouho po setmění. V dalekohledu připomíná Venuše malý měsíček ve čtvrti a Mars, ačkoli je malinkatý, ukazuje v ideálním případě i albedové útvary.
V druhé polovině noci a ráno na jihu je Jupiter (–2,1 mag). Nachází se v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn se nenápadně vynořil na ranní oblohu již na začátku ledna. Nyní již začíná být dost vysoko, aby šel dobře vidět za svítání na jihovýchodě. S jeho výškou to slavné nebude, protože je na pomezí Štíra, Hadonoše a Střelce, kde je ekliptika u nás nejníže. V praxi to znamená, že během roku bude jen o nemálo výše, ani ne 20°.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 23. 1. | 7:05 | 31. 1. | Io, přechod stínu zač. 5:59 Io, přechod měsíce zač. 7:10 |
|
| 26. 1. | 4:35 | 2. 2. | Io, přechod stínu konec 2:40 Io, přechod měsíce konec 3:48 Ganymed, přechod stínu zač. 7:49 |
|
| 28. 1. | 6:15 | 3. 2. | Europa zákryt konec 7:27 | |
| 29. 1. | 2:05 | 5. 2. | Europa, přechod stínu konec 1:35 – 4:05 Europa, přechod měsíce konec 3:55 – 6:16 |
|
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Aktivita Slunce je nízká. Na povrchu zůstává poslední skvrna. Další vývoj můžeme sledovat také na aktuálním snímku družice SDO.
Ranní obloha opět nabízí dvě komety: 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková se vynoří začátkem února a kometa C/2015 V2 (Johnson) je vidět krásně vysoko a pomalu zjasňuje. První jmenovaná by měla být 7. hvězdné velikosti a snad uvidíme i iontový ohon. Podrobnosti ke kometám najdete v nedávném článku.
Kosmonautika
- Minulý týden vynesla raketa Sojuz 2-1B družici Hispasat 36W-1. Jde o první start této rakety na geostacionární dráhu z kosmodromu ve Francouzské Guayaně.
- Boeing ukázal, jak by měly vypadat skafandry Blue pro Starliner, tedy pro novou kosmickou loď CST-100.
- Přípravy na rampě LC-39A vrcholí. Rampa je slavná díky tomu, že z ní startovaly mise Apollo k Měsíci, stejně jako později raketoplány. Nyní ji provozuje SpaceX, která zde již zkušebně vztyčila věž, jež má za úkol zvednout raketu Falcon 9 nebo Falcon Heavy. Nejbližším startem s této rampy měla být mise Echostar 23, jejíž start byl plánován na 3. února, ale zdá se, že termín se nestihne, a protože prioritu má zásobovací let Dragona někdy v půlce února, tak se taky může stát, že tento let proběhne až po něm.
Výročí
- 2. února 1892 (125 let) se narodil německý astronom a zakladatel hvězdárny v Sonnebergu Cuno Hoffmeister. Byl to významný objevitel mnoha proměnných hvězd, objevil i nějaké planetky a jednu kometu. Jedna z jeho proměnných hvězd BL Lac byla později ztotožněna se zdrojem rádiového záření a tím byla překlasifikována z hvězdy na jádro aktivní galaxie.
- 2. února 1977 (40 let) vstoupila do atmosféry orbitální stanice Saljut-4.
- 4. února 1967 (50 let) odstartoval k Měsíci Lunar-Orbiter 3. Sonda měla za úkol fotografovat místa vhodná k přistáni lodí Apollo. Podařilo se jí poslat na Zemi přes 200 snímků a poté byla na začátku října téhož roku navedena na povrch Měsíce, kde se roztříštila.
Výhled na příští týden
- komety na ranní obloze
- Výročí: Ulysses kolem Jupiteru
- Výročí: meteority Sichote-Alin
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
