Přehled událostí na obloze od 23. 12. do 29. 12. 2019. Měsíc bude v novu, nastane prstencové zatmění Slunce. Večer září na jihozápadě jasná Venuše. Po setmění můžeme pozorovat Uran a Neptun. Ráno je vidět Mars. Vysoko na obloze je kometka C/2017 T2 (PanSTARRS). Mise Starlineru proběhla s rozpaky. Čína připravuje ke startu svůj nejsilnější nosič CZ-5B. Před 135 lety se narodil Karel Anděl, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti, známý tvůrce map Měsíce.
Mapa oblohy 24. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 22. 12. do 28. 12. 2014 Měsíc je těsně po novu na večerní obloze. Nízko na jihozápadě s ním září také Mars. Po deváté se na oblohu vyhoupne také Jupiter. Za večerního soumraku se dá zahlédnout i jasná Venuše, za ranního kuropění pak Saturn. Aktivita Slunce se náhle zvýšila. Oblohu začíná zkrášlovat „vánoční kometa“ Lovejoy. Astronomům se podařilo nalézt první úlomek meteoritu na Vysočině. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. prosince v 18:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 1. do 6. 2. 2022. Měsíc bude v novu. Večer se potká s planetou Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Stále jsou vidět nejméně tři slabší komety. V týdnu by mohly proběhnout tři starty rakety Falcon 9. Český cubesat VZLUSat-2 byl úspěšně vypuštěn a komunikuje. Před 140 lety se narodil pozorovatel planetek a komet August Kopff. Před 45 roky zanikla v atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 4 a v Kanadě spadl třetí meteorit s rodokmenem (Innisfree).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 3. do 19. 3. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Níže je ještě vidět Jupiter a výše je Uran a Mars. Aktivita Slunce je nyní poměrně nízká. Kometa C/2022 E3 (ZTF) je v Eridanu, další trochu slabší komety najdeme ještě výše na obloze. Posádka z ISS mise Crew-5 přistála zpět na Zemi. Raketa Terran 1 společnosti Relativity Space zatím neodstartovala a japonská H3 opakovaný pokus o start taky nezvládla podle plánu. Před 75 lety zemřel kartograf Měsíce Karel Anděl. Před 65 lety odstartovala nejstarší družice stále obíhající Zemi, Vanguard 1. Před 30 lety začala vědecká pozorování dokončené observatoře Keck I.
Přehled událostí na obloze od 30. 1. do 5. 2. 2017. Měsíc před čtvrtí je vidět na večerní obloze. Planeta Venuše a nedaleko slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu dlouho do tmy. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Dvě komety nyní vybízí k pozorování na konci noci. Na Slunci jsou malé skvrny. Na Floridě vrcholí přípravy na slavné rampě 39A, nyní pod křídly SpaceX. Sojuz letěl poprvé z Guayány se satelitem na geostacionární dráhu. Boeing představil nové skafandry pro loď Starliner.
V sobotu 18. 5. bude v pražských Modřanech probíhat slavnostní akce k otevření Parkového muzea. V rámci této akce proběhne v 15 hodin za účasti České astronomické společnosti odhalení památníku tohoto významného českého vědce a proběhne přednáška Štěpána Kováře o tom nejzajímavějším ze života Karla Anděla.
Mapa oblohy 1. února 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 30. 1. do 5. 2. 2012. Měsíc dosáhl první čtvrti a dále dorůstá. Večer je krásně viditelná na jihozápadě Venuše a nad jihem Jupiter. Zlepšuje se i viditelnost Marsu. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci. Kometa Garradd míjí kulovou hvězdokupu M 92 v Herkulu. Ranní přelety stanice ISS pomalu končí. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. února 2012 v 18:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
