Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2016 obdržel snímek „Jupiter a dvojitý přechod měsíců Ganymed a Io“, jehož autorem je Pavel Prokop.
Před dávnými časy se, někteří tvrdí že prý, zamiloval nejvyšší z řeckých bohů Zeus, pro Římany Jupiter, do krásné kněžky Ió. Protože milostné zálety byly jeho koníčkem a jeho žena Héra (nebo též Juno pro Římany) byla žárlivá (no, aby nebyla, že?), rozehrála se na Olympu a v okolí prapodivná hra...
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2016 obdržel snímek „Sirius B“, jehož autorem je Karel Sandler.
Sirius, nejjasnější hvězda oblohy, tedy vyjma Slunce, přitahovala pozornost lidí i celých národů od nepaměti. Mnoho z nich jeho heliakální východ, tedy první objevení se hvězdy nad obzorem, pozorované těsně před východem
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2016 obdržel snímek, respektive animace „Kometa C/2013 US10 (Catalina)“, jejímž autorem je Libor Šmíd.
Dnešní povídání o vítězném snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce za měsíc leden 2016 bude poněkud netypické. I když se v tomto článku díváme na jednu individuální fotografii, budeme si vlastně trochu povídat o animaci. Tu si můžete, včetně mnoha dalších snímků, prohlédnout na internetových stránkách autora (http://home.zcu.cz/~smid/komety/US10_animace.gif). Určitě tato návštěva stojí za těch několik proklikání.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2015 obdržel snímek „Venuše“, jehož autorem je Jan Klečka.
Máme ji na očích poměrně často, někdy zvečera, jindy zrána, někdy jako večernici, jindy jitřenku. Též Zora, nebo též Afrodíta, Ištar či Inanna se nazývá a nazývala. Nezapomněla na ni snad žádná z mytologií. Aby také ano. Vždyť v době svého největšího jasu je na nebi opravdu nepřehlédnutelná a je dokonce vidět očima i ve dne. Po Měsíci se pak může stát nejjasnějším objektem noční oblohy. Traduje se, že matka Jana Keplera ji viděla dokonce jako srpek … Ano, jedná se o Venuši a právě tato planeta se stala i celoročním tématem fotografie, která zvítězila v prosincovém kole soutěže „Česká astrofotografie měsíce“.
Snímek, který svým nápadem, vznikem i notnou dávkou štěstí jeho autora Lubomíra Sklenára, oslovil také organizátory soutěže Česká astrofotografie měsíce. Již deset let porota soutěže měsíc co měsíc prochází nové snímky nejen amatérských či profesionálních astronomů, ale i milovníků oblohy, kteří zachytili svým fotoaparátem zajímavý objekt či úkaz na denní či noční obloze a vybírá z nich ten nejkvalitnější, nejestetičtější či nejnápaditější. Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2015 obdržel snímek „Bolid“, jehož autorem je Lubomír Sklenár.
"Taková noční náladovka, jen tak pro radost. Jsou to v podstatě tři fotky v jedné - les, hvězdné pozadí a galaxie. Nicméně poloha galaxie a hvězd vůči lesu je reálná. Takhle to totiž vypadá každý den v určitou dobu ode mě z balkonu při pohledu přes 200 mm objektiv. Samozřejmě galaxie není tak výrazná. Detaily v ní jsou zvýrazněny pomocí jiné mé fotky."
LBN 552. Ano, na první pohled poněkud fádní jméno, název či označení. Co krásného se však pod ním skrývá. Již jeho poloha na obloze, ke jménu se dostaneme později. Dokonce ani mezi astronomy není mnoho těch, kteří s úplnou jistotou označí místo, kde se na naší obloze nachází souhvězdí Kefea. A to je vidět po celý rok. Není zde však ani jedna vzdálená galaxie viditelná malým dalekohledem, natož očima. Nad takovou si vzala patronát Andromeda. Dokonce ani jasná kulová hvězdokupa, dokonce ani žádná jasná otevřená hvězdokupa…
„Stooóóóóp“. Nejčastější slovo, či spíše výkřik, který se během jasných srpnových nocí ozýval a dodnes ozývá z„Stooóóóóp“. Nejčastější slovo, či spíše výkřik, který se během jasných srpnových nocí ozýval a dodnes ozývá z louky za Hvězdárnou v Úpici. Například. Po tomto nadšeném výkřiku následuje již méně nadšené, o to však důležitější hlášení deseti údajů, které charakterizují dráhu meteoru na pozadí hvězdného nebe.
Je sychravý 18. únor roku 1930. Na Lowellově observatoři asistent Clyde Tombaugh prohlíží v blinkkomparátoru snímky pořízené 23. a 29. ledna téhož roku. Snímky jsou opravdu velké. Skleněné fotografické desky mají rozměry 35 x 42,5 cm a zachycují obraz oblohy vytvořený čočkovým „Clarkovým“ objektivem o průměru 32,5 cm. Dalekohled, kterým byly pořízeny, byl postaven přímo pro hledání takzvané „planety X“, hypotetického tělesa předpovídaného na základě poruch v dráze zatím nejvzdálenější planety Neptun.
Tématem červnové vítězné fotografie soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, je Štír. Ne ovšem ten pozemský, pobíhající třeba v kamenitých pouštích Maroka. Jedná se o Štíra s velkým „Š“, kterého nalezneme zejména nyní na počátku léta nad obzorem po západu Slunce.
Hradec Králové, 27. dubna 2015, přesná poloha pozorovatele 15°50'42.99" východní délky a 50°11'34.78" severní šířky. Nebývá zvykem uvádět v těchto medailoncích přesnou polohu pozorování. Nyní jsme však udělali výjimku. Neboť právě na tomto místě bylo možno v daný den a čas pořídit snímek, který zvítězil v květnovém kole astrofotografické soutěže ČAM. Jeho autorem je Richard Kotrba z Hradce Králové.
... Když Zeus vyrostl, donutil otce vyvrhnout své sourozence a utkal se s ním o moc. Po deset let spolu bojovali. K Diovi se přidali Hádés, Poseidón, Kyklópové, Hekatoncheirové, které osvobodil z Tartaru, dokonce i někteří Titáni v čele s Ókeanem … Tak zvítězil nejvyšší z řeckých bohů, Římany pak jmenován Jupiterem, o nadvládu nad nebem i zemí. I dnes nám jeho majestátný poklidný svit připomíná vznešenou královskou planetu, kterou i astrologové považovali za královskou, aniž by tušili, že je ve Sluneční soustavě planetou největší. Vždyť sám zabere téměř tři čtvrtiny hmoty všech planet dohromady.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2015 získal snímek Jaroslava Trnky „Planetární rendez-vous nad hvězdárnou“.
Bloudivé hvězdy vždy dráždily mysl našich předků. Aby také ne. Vždyť se jim ztrácela ta úžasná jistota neměnného. Každý to vyřešil po svém.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2015 získal snímek Petera Aniola a Miloslava Druckmüllera „Kometa C/2014 Q2 Lovejoy“.
Dějiny jsou plné komet. Zejména legendy o historických událostech či nejrůznější proroctví nás tímto dojmem dozajista naplní. Kometu, dokonce snad tu nejslavnější Halleyovu, nalezneme například na slavné Tapisérii z Bayeux, znázorňující okolnosti normanské invaze do Anglie v roce 1066.
Kompletní Messierův katalogAutor: David Kraft Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2013 obdržel snímek „Kompletní Messierův katalog“, jehož autorem je David Kraft.
Je chladno, březnové pařížské počasí konce 18. století není příliš příznivé. Blíží se čtvrtá hodina po poledni. Astronom Charles Messier ve své pracovně na Námořní observatoři v Hotelu de Cluny na ulici Mathurins rozžíná lampu a sedá ke stolu.
ČAM 2013.05: Kometa PanSTARRSAutor: Petr Štarha
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2013 obdržel snímek „Kometa PanSTARRS“, jehož autorem je Petr Štarha.
Doprovázejí lidstvo od nepaměti a objevovaly se na naší obloze i v dobách, kdy lidé ještě nebyli lidmi, dinosauři nebyli dinosaury a dokonce i mnohem dříve, než se vůbec několik bílkovin rozhodlo spojit se v zárodek života na Zemi.
ČAM 2013.03: Od hlavy komety PanSTARRSAutor: Petr Horálek
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2013 obdržel snímek
„Od hlavy komety PanSTARRS“, jehož autorem je Petr Horálek.
O kometách že těžká řeč, rozhodnout že to nechce,
míní však, že by nemělo soudit se příliš lehce.
Nejsou snad všecky nešťastny, nejsou snad zhoubny všecky,
o jedné ale vypráví sám rytíř Luběněcki:
sotva se její paprsky odněkud k nám sem vdraly,
vskutku se v glinské hospodě hanebně ševci sprali.
Tolik o kometách poznamenal Jan Neruda v krásné básničce „Seděly žáby v kaluži“ ze sbírky „Písně kosmické“. Zda se i během letošního března kvůli kometám na obloze prali hanebně ševci v nějaké hospodě, nevíme, ale astronomové využili každé z těch několika málo jasných nocí, aby očima, dalekohledy a astrografy pečlivě brázdili západní obzor. Hledali zde kometu C/2011 L4 PanSTARRS, která slibovala být jasnou ozdobou večerního nebe.
ČAM 2013.02: M 45Autor: Zdeněk Bardon
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2013 obdržel snímek „M 45“, jehož autorem je Zdeněk Bardon.
Jsou jedním z nejznámějších objektů noční oblohy. Jako „Kuřátka“ je znaly naše babičky i dědové, neznámé však nebyly ani Mayům, Aztékům či Siouxům. Zmínil se o nich i Homér ve své Iliadě a Odysei. Poznámku o nich najdeme i v Bibli, dokonce hned třikrát. Byly významné pro určování zemědělských cyklů a důležité byly i pro Babyloňany, kteří je využívali ve své chronologii.
Libor Richter.Autor: Archiv ČAM.Soutěž Česká astrofotografie měsíce, pořádaná Českou astronomickou společností, nás doprovází již osmým rokem, nepočítáme-li předkolo v roce 2005. Za tu dobu porota, nyní třináctičlenná, ocenila 85 astrofotografií měsíce a 6 titulů „Astrofotograf roku“.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
