Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za listopad 2025: Tulip Nebula

ČAM za listopad 2025: Tulip Nebula

Tulip Nebula
Autor: Peter Jurista

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když navzdory oprávněně žárlivé manželce Héře, tajně spěchající za spartskou královnou Lédé. Tato milostná událost přinesla na svět jednoho z Blíženců Poluxe a slavnou Helenu. Ano, tu krásku, kvůli které začala Trojská válka. Vlastnímu manželovi Lédé, králi Tyndareosovi pak byli přisouzeni druhý z Blíženců Castor a dcera Klytaimnéstra. 


     Nu ale dosti legend, jakkoliv zajímavých. Astronomy a astrofotografy zajímá možná v tuto chvíli objekt zachycený na vítězném snímku listopadového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce. Tedy spíš objekty.


     Hlavním motivem snímku je mlhovina zvaná Tulipán. I když podobnost s kvítkem rozsáhlého rodu jednoděložných rostlin z čeledi liliovitých se 75 druhy ve čtyřech podrodech, na tomto barevném zpracování plně nevynikne, pod katalogovým označením SH2-101 jej nalezneme v astronomickém katalogu od astronoma Stewarta Sharplesse. Jeho finální verzi publikoval v roce 1959, přičemž tato obsahuje 313 objektů. Na rozdíl od Messierova katalogu jsou některé z nich, tedy spíše většina, viditelné pouze na fotografických deskách pořízených velkými teleskopy, nebo na snímcích pořízených moderními CCD detektory. Zde ostatně i tato mlhovina nese čest svému tulipánovému označení.


     Astronomický tulipán nalezneme tedy v souhvězdí Labutě, nacházející se v rovině galaxie Mléčná dráha, tedy v oblastech bohatých jak na hvězdy, tak na mlhoviny různých typů. My zde popisujeme mračno mezihvězdného plynu a prachu s průměrem téměř 70 světelných let, vzdálené od nás asi 8000 světelných roků. Na obloze zabírá oblast 16 x 9 obloukových minut a její celková jasnost dosahuje 9. magnitudy. Na obloze ji nalezneme nedaleko hvězdy η Cyg v krku Labutě.


Zejména vodíkovou emisi mlhoviny pohání ultrafialové záření mladých energetických hvězd na okraji asociace Cygnus OB3.  Tu nalezneme poblíž centra mlhoviny. Hlavním zdrojem radiace způsobující emisi je horká mladá hvězda HD 227018 typu O6.5III s vizuální magnitudou 9,02. 


     V zorném poli snímku nalezneme také objekt Cygnus X-1, jeden z nejsilnějších rentgenových zdrojů na pozemské obloze. Cygnus X-1 je těsná dvojhvězda, jejíž viditelná složka je svítivý veleobr HDE 226868. Ten obíhá okolo neviditelné složky a my již téměř s jistotou víme, že touto neviditelnou složkou je černá díra s hmotností větší než 14 hmotností Slunce. Vzájemná oběžná perioda obou těles je 5,6 dne a jsou od sebe vzdáleny asi 0,27 astronomické jednotky. Černá díra svou silnou gravitací přetahuje hmotu z modrého veleobra. Hmota však nepadá na černou díru přímo, nýbrž po spirále. Třením se zahřívá na teplotu až několik milionů stupňů a stává se tak silným zdrojem rentgenového záření. 


     Na pravé straně snímku je slabě viditelná zakřivená modrá rázová vlna, jejímž původcem jsou energetické výtrysky z akrečního disku této černé díry.
     

     Za porotu soutěže i za Českou astronomickou společnost, jakožto garanta soutěže, ale jistě i za spoustu ať již astronomů, nebo jen příznivců vesmíru, gratulujeme autorovi k úžasnému snímku a jistě i k úžasnému zážitku při tvorbě portrétu téměř neviditelného. A přejeme více podobných fotografických úlovků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Martin ,SK

Datum pořízení: 15.11.2025

Optika: ASA10, Coma Corrector Newtonian 1.0x Riccardi Design 3', F/3.8 @ 950mm

Montáž: DDM 85

Snímač: ASI2600mono , Astronomik OIII, Ha, SII

Popis:

Ha, OIII,SII, cca. 33hodín každý kanál , expozícia 300 sekúnd, GAIN100. 

Zpracování:

Pixinsight

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše, Měsíc a popelavý svit

Venuše, Měsíc a popelavý svit

Další informace »