Úvodní  >  Související stránky k článku Čtyři jasné komety pro malé dalekohledy

Související stránky k článku Čtyři jasné komety pro malé dalekohledy

Redakce Astro.czMultimédia

Nenechte si ujít knižního průvodce po kometách. Už letos se vám bude hodit

V současném roce dojde k nesmírně příznivému návratu periodické komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, která by nám v dubnu mohla nabídnout opravdu pozoruhodnou kometární podívanou, a tak nadšenci i profesionálové po celém světě tuto velmi zajímavou kometu budou chtít co nejpodrobněji sledovat. Zapojit se můžete i vy, ale jak vlastně na to? K tomu vám pomůže zevrubný průvodce po kometách a jejich pozorování z dílny Jakuba Černého ze Společnosti pro meziplanetární hmotu. Jde o úžasný počin, neboť právě letos je taková publikace zapotřebí více než kdy jindy.

Redakce Astro.czÚkazy

V roce 2017 se těšte na pozoruhodné nebeské úkazy!

Ani jsme se nenadáli a rok 2016 je prakticky za námi. Nabídl několik, opravdu pěkných pohledů do nočního nebe, ale například na pozoruhodné úkazy spojené zejména s malými tělesy Sluneční soustavy byl poměrně chudý. Většina nejpěknějších meteorických rojů, vyjma srpnových Perseid, byla rušena Měsícem, na obloze nezazářila žádná výraznější kometa (kromě C/2013 US10 Catalina na počátku roku), ovšem alespoň nezklamali stálí planetkoví poutníci. A co dál? Pojďme se v krátkosti podívat na to, co nám připraví především meziplanetární hmota za nebeské podívané v nadcházejících dvanácti měsících, tedy v roce 2017. Bude oproti letošku nesporně bohatší. Vychutnáme si za dobrých podmínek aktivní meteorické roje, uvidíme (možná i očima) výraznější komety zvučných jmen, najdeme si jasné planetky a také se nám nabídnou dvě, možná meziplanetárním prachem ovlivněná, zatmění Měsíce! Takže pokud už teď máte po ruce kalendář na rok 2017, pojďte si s námi zakroužkovat ta nejzajímavější data.

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Fotogenická kometa Johnson v dohledu

Ačkoliv stále vizuálně slabá, je kometa C/2015 V2 Johnson četně fotografovaná. Proč? Je nesmírně fotogenická a zároveň je pozorovatelná čím dál lépe, prakticky celou noc v souhvězdí Herkula. Především je cílem fotografů pro svůj nezvykle zakroucený ohon, jehož směr i tvar se postupně mění, jak se kometa na své dráze natáčí vůči Zemi. Kometa Johnson pozvolna zjasňuje a na přelomu května a června bude nejvýraznější - viditelná v malých triedrech. Fotit se tedy bude dát ještě snáze; zejména v době, kdy bude přestupovat z Pastýře do Panny. Už nyní do redakce dorazilo několik snímků, těšíme se na další!

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Československá kometa ve svém nejlepším návratu

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, která byla mimo jiné objevena i československým astronomem Ľuborem Kresákem (později slovenským profesorem astronomie) se Skalnatého plesa v roce 1951, nabízí v březnu a dubnu 2017 svůj nejpříznivější návrat na pozemské obloze za posledních 200 roků. Letí v souhvězdích, která se dostávají ve střední Evropě velmi vysoko nad obzor a je viditelná praktivky celou noc. Ačkoliv není vidět očima, nýbrž až malými dalekohledy, stále si zasluhuje svou pozornost, a té se jí dostává od mnoha fotografů. Navíc není vyloučeno, že skokově zjasní. Uvidíme... Každopádně vám děkujeme  za vaše snímky a těšíme se na další! Nenechte si také ujít pozorovací kampaň Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Redakce Astro.czSluneční soustava

Mimořádně příznivý návrat komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Rok 2017 nabízí příznivý návrat hned dvou výrazných komet objevených československými astronomy. Na přelomu ledna a února 2017 to byla kometa s označením 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, nyní se do období své nejlepší viditelnosti dostává kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Ta je momentálně viditelná malými triedry mimo prostředí měst a v následujících dnech bude ještě zjasňovat. V tomto roce má nejpříznivější návrat za posledních 200 let. Kometa je navíc známa svými nepředvídatelnými zjasněními, které souvisí s povrchovou aktivitou na jejím jádře.



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »