Úvodní  >  Související stránky k článku Čtyři jasné komety pro malé dalekohledy

Související stránky k článku Čtyři jasné komety pro malé dalekohledy

Redakce Astro.czMultimédia

Nenechte si ujít knižního průvodce po kometách. Už letos se vám bude hodit

V současném roce dojde k nesmírně příznivému návratu periodické komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, která by nám v dubnu mohla nabídnout opravdu pozoruhodnou kometární podívanou, a tak nadšenci i profesionálové po celém světě tuto velmi zajímavou kometu budou chtít co nejpodrobněji sledovat. Zapojit se můžete i vy, ale jak vlastně na to? K tomu vám pomůže zevrubný průvodce po kometách a jejich pozorování z dílny Jakuba Černého ze Společnosti pro meziplanetární hmotu. Jde o úžasný počin, neboť právě letos je taková publikace zapotřebí více než kdy jindy.

Redakce Astro.czÚkazy

V roce 2017 se těšte na pozoruhodné nebeské úkazy!

Ani jsme se nenadáli a rok 2016 je prakticky za námi. Nabídl několik, opravdu pěkných pohledů do nočního nebe, ale například na pozoruhodné úkazy spojené zejména s malými tělesy Sluneční soustavy byl poměrně chudý. Většina nejpěknějších meteorických rojů, vyjma srpnových Perseid, byla rušena Měsícem, na obloze nezazářila žádná výraznější kometa (kromě C/2013 US10 Catalina na počátku roku), ovšem alespoň nezklamali stálí planetkoví poutníci. A co dál? Pojďme se v krátkosti podívat na to, co nám připraví především meziplanetární hmota za nebeské podívané v nadcházejících dvanácti měsících, tedy v roce 2017. Bude oproti letošku nesporně bohatší. Vychutnáme si za dobrých podmínek aktivní meteorické roje, uvidíme (možná i očima) výraznější komety zvučných jmen, najdeme si jasné planetky a také se nám nabídnou dvě, možná meziplanetárním prachem ovlivněná, zatmění Měsíce! Takže pokud už teď máte po ruce kalendář na rok 2017, pojďte si s námi zakroužkovat ta nejzajímavější data.

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Fotogenická kometa Johnson v dohledu

Ačkoliv stále vizuálně slabá, je kometa C/2015 V2 Johnson četně fotografovaná. Proč? Je nesmírně fotogenická a zároveň je pozorovatelná čím dál lépe, prakticky celou noc v souhvězdí Herkula. Především je cílem fotografů pro svůj nezvykle zakroucený ohon, jehož směr i tvar se postupně mění, jak se kometa na své dráze natáčí vůči Zemi. Kometa Johnson pozvolna zjasňuje a na přelomu května a června bude nejvýraznější - viditelná v malých triedrech. Fotit se tedy bude dát ještě snáze; zejména v době, kdy bude přestupovat z Pastýře do Panny. Už nyní do redakce dorazilo několik snímků, těšíme se na další!

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Československá kometa ve svém nejlepším návratu

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, která byla mimo jiné objevena i československým astronomem Ľuborem Kresákem (později slovenským profesorem astronomie) se Skalnatého plesa v roce 1951, nabízí v březnu a dubnu 2017 svůj nejpříznivější návrat na pozemské obloze za posledních 200 roků. Letí v souhvězdích, která se dostávají ve střední Evropě velmi vysoko nad obzor a je viditelná praktivky celou noc. Ačkoliv není vidět očima, nýbrž až malými dalekohledy, stále si zasluhuje svou pozornost, a té se jí dostává od mnoha fotografů. Navíc není vyloučeno, že skokově zjasní. Uvidíme... Každopádně vám děkujeme  za vaše snímky a těšíme se na další! Nenechte si také ujít pozorovací kampaň Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Redakce Astro.czSluneční soustava

Mimořádně příznivý návrat komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Rok 2017 nabízí příznivý návrat hned dvou výrazných komet objevených československými astronomy. Na přelomu ledna a února 2017 to byla kometa s označením 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, nyní se do období své nejlepší viditelnosti dostává kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Ta je momentálně viditelná malými triedry mimo prostředí měst a v následujících dnech bude ještě zjasňovat. V tomto roce má nejpříznivější návrat za posledních 200 let. Kometa je navíc známa svými nepředvídatelnými zjasněními, které souvisí s povrchovou aktivitou na jejím jádře.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »