Úvodní strana  >  Na obloze  >  Komety  >  Pozorovací kampaně  >  Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na snímku z roku 2000. Autor: Konrad Horn.
Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na snímku z roku 2000.
Autor: Konrad Horn.
Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák bude mít v roce 2017 nejpříznivější návrat za posledních 200 let a lepší návrat nenastane ani v dalších 100 letech. Bude zcela jistě viditelná malými dalekohledy, její jasnost je obtížné předpovědět. V jejích návratech často dochází ke krátkým ale intenzivním zjasněním, při kterých zjasní až o 9 mag, pak ovšem rychle slábne. Letošní návrat tak bude mimořádnou příležitostí pro studium chování této komety a také - pochopitelně - k seznámení se s metodami, jak se i laický nadšenec může do pozorování komet zapojit. K této příležitosti je rovněž k zakoupení nová kniha "Komety a návod na jejich pozorování".

Kometa se proslavila již v roce 1973, když došlo ke dvěma jejím nečekaným zjasněním; v obou případech zjasnila o 10 mag a dosáhla 4, respektive 4,5 mag. A byla krátce viditelná pouhým okem. O další překvapení se postarala v roce 1995, kdy byla při nepříznivém návratu objevena jako “nová kometa” pro svou nezvyklou jasnost a dosáhla 8 mag. Hned v dalším návratu v roce 2001 došlo k dalším dvěma zjasněním, při prvním zjasnila o 4 mag na 10 mag a než stihla zeslábnout došlo k dalšímu zjasnění na 7,6 mag. Po outburstu obvykle dochází k velice rychlému slábnutí a do několika týdnů se úroveň aktivity vrátí k původním hodnotám. Nikdy u komety nebyl pozorován žádný fragment, příčina zjasnění pravděpodobně není ve štěpení jádra ale ve fotochemických reakcích na jeho povrchu.

Obsah

 

ссылка на гидру для тор Браузера

Historie komety

Kometa má velice zajímavou historii. Musela být objevena na třikrát, než se povedlo určit jeji dráhu s dostatečnou přesností. Poprvé ji v roce 1858 objevil Horace. P. Tuttle, popsal ji jako slabý difúzní objekt. Byla objevena při těsném průletu kolem Země na 0,452 AU a velice rychle zeslábla a zmizela z dohledu. První spočtená dráha naznačovala krátkou periodu, malý počet pozorování vylučoval přesnější určení dalšího návratu. Byla tak znovuobjevena až v roce 1907, kdy ji nalezl Michael Giacobini jako novou kometu, tento návrat nebyl moc příznivý a tak byla po dvou týdnech opět ztracena. Možnou spojitost s Tuttlovou kometou objevil až v roce 1928 Crommelin a povedlo se mu spočítat přesnější dráhu. Nebyla však dostatečně přesná a kometa zůstala ztracená. Napotřetí byla objevena Ľuborem Kresákem ze Skalnatého Plesa v roce 1951. To byla konečně objevena spojitost se ztracenou kometou a spočtena dostatečně přesná dráha pro předpověď návratů budoucích. Kresák ji popsal jako velice difúzní kometu s jasností 10 mag. Pak byla v následujících 3 návratech objevena spatřena jen v roce 1962, kdy měla velice příznivý návrat: K Zemi se přiblížila na 0.266 AU, ale dosáhla jen 8 mag.


Pozorovací podmínky a vývoj jasnosti

Do dosahu větších dalekohledů se dostane již koncem ledna, kdy bude mít jasnost mezi 13.-14. magnitudou a bude vysoko nad obzorem po většinu noci. Jak se bude přibližovat ke Slunci i k Zemi, bude jasnost v únoru prudce růst. Stejně tak bude růst i deklinace komety a její pozice na obloze se bude zlepšovat. Z 13 mag zjasní v průběhu února až na 9 mag. V březnu se bude viditelnost dále zlepšovat a kometa se bude přesouvat na večerní oblohu. 12. března se stane při pozorování z území ČR cirkumpolární, nebude vůbec zapadat. V polovině měsíce dosáhne kolem 7 mag a bude večer v nadhlavníku. Na konci března dosáhne 6.2 mag a bude viditelná po celou noc. V první polovině dubna bude nejblíže Zemi, mezi 2. a 9. dubnem ve vzdálenosti jen 0,149 AU s jasností 6. magnitudy okolo půlnoci viditelná výše než 70° nad obzorem!

O pár dní později projde perihelem a začne zvolna slábnout. V polovině dubna by měla mít okolo 6,2 mag a do konce měsíce by měla zeslábnout na 6,8 mag, to bude nejlépe vidět v ranních hodinách, kdy bude opět na obloze v nadhlavníku. V květnu se bude nacházet stále ve výborné poloze vysoko na obloze po půlnoci a bude pomalu slábnout z 6,8 mag na 8,8 mag na konci měsíce. V červnu již začne výrazněji slábnout a budou se horšit i podmínky její viditelnosti. V polovině měsíce zeslábne k 10 mag a na konci již k 11,5 mag. Bude stále viditelná okolo půlnoci relativně vysoko nad obzorem. V červenci se bude zvolna přesouvat na večerní oblohu, kde na konci měsíce při jasnosti cca 14. mag zmizí z vizuálního dosahu nízko nad obzorem.

Dráha komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na jarní ranní obloze 2017 v době její největší jasnosti. Autor: http://hemel.waarnemen.com
Dráha komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na jarní ranní obloze 2017 v době její největší jasnosti.
Autor: http://hemel.waarnemen.com

Orbitální elementy a efemerida komety

Orbitální elementy komety

    Epocha = 2016 07 20      

    T = 2017 04 13.9599   

    q =  1.045175      ω =  62.1363   

    e =  0.661149      Ω = 141.0767      (2000.0)

                                   i =   9.2293

 

Efemerida komety

Datum

R.A.

Decl.

r

d

Elong

m1

Nejlepší čas(Alt, Az)

2017- 1-22.01

9 20.14

9 14.4

1.488

0.522

161

14.5

1:14 ( 0, 49)

2017- 1-28.99

9 20.47

10 44.9

1.430

0.451

168

13.5

0:47 ( 0, 51)

2017- 2- 4.97

9 20.04

12 57.7

1.374

0.389

176

12.5

0:19 ( 0, 53)

2017- 2-12.95

9 19.23

16 33.1

1.313

0.327

172

11.4

23:47 ( 0, 56)

2017- 2-19.93

9 19.02

20 48.2

1.261

0.281

163

10.4

23:19 ( 0, 61)

2017- 2-26.91

9 20.48

26 14.6

1.214

0.243

154

9.5

22:53 ( 0, 66)

2017- 3- 5.90

9 25.55

32 58.2

1.170

0.212

144

8.6

22:31 ( 0, 73)

2017- 3-12.89

9 37.41

40 59.7

1.132

0.186

134

7.8

22:15 ( 0, 81)

2017- 3-19.88

10 1.75

50 5.9

1.099

0.168

124

7.1

22:12 (180, 90)

2017- 3-26.90

10 50.63

59 24.1

1.074

0.155

115

6.5

22:33 (180, 81)

2017- 4- 2.94

12 25.72

66 27.7

1.056

0.149

108

6.2

23:40 (180, 74)

2017- 4- 9.01

14 21.66

67 33.4

1.047

0.149

103

6.0

1:12 (180, 73)

2017- 4-16.07

16 11.65

62 28.5

1.046

0.155

101

6.3

2:34 (180, 78)

2017- 4-23.09

17 12.10

54 29.7

1.053

0.166

102

6.5

3:07 (180, 86)

2017- 4-30.09

17 43.87

46 18.5

1.068

0.180

104

6.8

3:11 ( 0, 86)

2017- 5- 7.08

18 1.15

38 43.6

1.091

0.198

109

7.2

2:59 (358, 79)

2017- 5-14.07

18 10.31

31 51.5

1.122

0.218

115

7.6

2:42 ( 0, 72)

2017- 5-21.05

18 14.33

25 35.8

1.159

0.240

122

8.1

2:19 ( 0, 66)

2017- 5-28.04

18 14.89

19 48.2

1.201

0.265

130

8.6

1:52 ( 0, 60)

2017- 6- 4.02

18 13.31

14 23.5

1.248

0.294

137

9.1

1:23 ( 0, 54)

2017- 6-11.00

18 10.60

9 21.8

1.298

0.328

144

9.7

0:53 ( 0, 49)

2017- 6-17.97

18 7.53

4 45.2

1.351

0.368

151

10.3

0:22 ( 0, 45)

2017- 6-25.95

18 4.37

0 2.3

1.414

0.423

156

11.0

23:48 ( 0, 40)

2017- 7- 2.93

18 2.50

-3 34.7

1.472

0.479

157

11.6

23:18 ( 0, 36)

2017- 7- 9.91

18 1.78

-6 43.2

1.530

0.544

156

12.2

22:50 ( 0, 33)

2017- 7-16.89

18 2.30

-9 24.7

1.589

0.616

152

12.8

22:23 ( 0, 31)

2017- 7-23.87

18 4.08

-11 41.9

1.649

0.697

148

13.4

21:57 ( 0, 28)

2017- 7-30.86

18 7.12

-13 37.6

1.710

0.786

142

13.9

21:33 ( 0, 26)

2017- 8- 6.84

18 11.32

-15 14.5

1.770

0.882

137

14.5

21:10 ( 0, 25)

 

Pozorovací kampaň

Současný velice příznivý návrat je příležitostí k výzkumu této komety a naskýtá příležitost zachytit outburst zblízka. Monitoring jasnosti komety amatérskými pozorovateli bude důležitý každodenně! Outbursty mají tak rychlý průběh, že je důležitá každá hodina. Stejně tak je důležité rychlé nahlášení události, aby profesionální astronomové mohli zaměřit své přístroje na kometu včas.

V rámci pozorovací kampaně jsou žádaná tato pozorování:

  • Vizuální pozorování ve formátu ICQ
  • CCD pozorování přes fotometrické filtry B, V, R, I ve formátu ICQ

Pozorování musí být provedena dle metodiky ICQ. Data budou dále odeslána do databáze ICQ a COBS, kde budou dostupná online přes webové stránky www.cobs.si. Pro další informace kontaktujte Jakuba Černého (kaos@kommet.cz) ze Společnosti pro meziplanetární hmotu, který je zaštiťovatelem a organizátorem celé kampaně.



O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »