Úvodní  >  Související stránky k článku Den hvězdáren a planetárií 24. března 2023

Související stránky k článku Den hvězdáren a planetárií 24. března 2023

Marcel BělíkOstatní

Den Hvězdáren a planetárií 2025

Den hvězdáren a planetárií je opět téměř za humny. V letošním roce vychází na pátek 7. března. Datum je vždy vybíráno tak, aby byl Měsíc, jakožto vhodný pozorovací objekt i pro menší děti, okolo první čtvrti, a aby byl pátek. První ročník vyhlásila po domluvě Asociace hvězdáren a planetárií v roce 2019, a tak se letos koná již 7. ročník. Den hvězdáren a planetárií si klade za drobný cíl upozornit na existenci mnoha hvězdáren u nás, které přinášejí zajímavé programy a zážitky. A to nejen pro zájemce o astronomii, ale i, a možná zejména, pro úplné astronomické laiky.

Marcel BělíkOstatní

Den hvězdáren a planetárií – dva týdny poté

15. března se uskutečnil již po šesté český Den hvězdáren a planetárií, který vyhlašuje Asociace hvězdáren a planetárií. Jeho termín je proměnný, ovšem je volen tak, aby z něho měly největší užitek naše děti. Byl vybrán měsíc březen, kdy již většinou nemrzne, ale Slunce zapadá dost brzy na to, aby naše děti v kopuli dalekohledu neusnuly únavou. Dále je volen pátek, aby ani dospělí nemuseli přemýšlet, že ráno budou vstávat do práce a další podmínkou je, aby na obloze byl viditelný Měsíc v období okolo první čtvrti, kdy jsou útvary na jeho povrchu plasticky nasvíceny. A upřímně řečeno, ač astronomové většinou Měsíc, tedy jeho jasný svit, nemají moc rádi, neboť ruší pozorování slabých nebeských objektů, nejen pro děti, ale i pro první kontakt s astronomií některých návštěvníků je to objekt na pozorování nejvděčnější. A tato skutečnost se na mnoha hvězdárnách, které se letos do projektu zapojily, ukázala jako téměř klíčová. Však čtěte dále.

Marcel BělíkOstatní

Den hvězdáren a planetárií 11. 3. 2022

Je to již čtvrtý rok, co Asociace hvězdáren a planetárií vyhlašuje „Den hvězdáren a planetárií“. Zdá se, že ten letošní, na rozdíl od let 2020 a 2021, bude moci být již opět skutečným, tedy spojen přímo s návštěvou vaší oblíbené hvězdárny. Letos se bude konat v pátek 11. března 2021. Termín je totiž volen tak, aby bylo možno na obloze pozorovat Měsíc v období kolem první čtvrti. Jedná se asi o nejvhodnější objekt na naší obloze, který je dobře pozorovatelný například i pro menší děti.

Marcel BělíkOstatní

Den hvězdáren a planetárií 19. 3. 2021

Je to již třetí rok, co Asociace hvězdáren a planetárií vyhlašuje „Den hvězdáren a planetárií“. Bohužel, až na první rok byl ten loňský a jistě bude i ten letošní zasažen epidemiologickými opatřeními. Přesto bychom se rádi zájemcům o astronomii s našimi hvězdárnami představili i letos. Byť se bude v každém případě jednat o aktivity odehrávající se převážně ve virtuálním prostředí. Ostatně, již si na něj začínáme pomalu zvykat jako na nedílnou součást našeho života. Takže 19. března 2021 – Den hvězdáren a planetárií.

Marcel BělíkOstatní

Den hvězdáren a planetárií - 2. ročník

Je tu opět měsíc březen a s ním i český Den hvězdáren a planetárií. Asociace hvězdáren a planetárií jej letos vyhlásila na pátek 27. března. V tento den bychom chtěli všem astronomii milovným lidem připomenout, že nad našimi hlavami se nachází obloha, po které se pohybují hvězdy, planety, Měsíc i Slunce, tu a tam se mihne meteor či kometa, tu a tam kosmická stanice či družice a že na toto vše se můžeme podívat jednak svýma očima, jednak dalekohledy a jednak i prostřednictvím projektorů našich planetárií.    



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »