Úvodní  >  Související stránky k článku Fotogalerie: Blízké setkání Jupiteru a Venuše v srpnu 2016

Související stránky k článku Fotogalerie: Blízké setkání Jupiteru a Venuše v srpnu 2016

Redakce Astro.czMultimédia

Fotogalerie: Kometa 46P Wirtanen při svém největším přiblížení

Tento předvánoční čas bude dost možná spojen s kometou. A ne ledajakou. V neděli 16. prosince 2018 krátce po 14. hodině kometa 46P Wirtanen učiní 10. nejbližší dokumentovaný kometární průlet kolem Země za celou historii lidstva. Nebojte se, nebude nebezpečně blízko, ale dostatečně na to, aby byla vidět i pouhýma očima (daleko od měst, samozřejmě). Především je ale kometa mimořádně fotogenická a zachytitelná už na krátkých expozicích. Do redakce již dorazily první fotografie čtenářů, těšíme se na další!

Martin GembecMultimédia

Fotogalerie: Perseidy 2018

Meteorický roj Perseid měl v roce 2018 výborné pozorovací podmínky, protože Měsíc byl poblíž novu. Na mnoha místech ČR i Slovenska navíc přálo počasí. Řada čtenářů sdílela své fotografie běžných jasných meteorů i bolidů a nechybí ani animace kouřové stopy po průletu takového jasného meterou / bolidu. Děkujeme.

Redakce Astro.czMultimédia

Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2018

I letošní týdny kolem letního slunovratu okořenila stříbřitá krása elekticky modravých nočních svítících oblak. Výraznější jevy byly pozorovány již 18. června a do čtenářské galerie dorazily první fotografie. Neboť sezóna teprve začala, lze doufat, že pozorování značně přibude. Noční oblaka vyhlížejte nevysoko nad oblastí kolem severního obzoru vždy kolem nautického soumraku či rozbřesku (tedy cca mezi 22. hodinou a půlnocí a poté mezi 2. a 4. hodinou ranní). Sezóna obvykle trvá až do konce července, všem držíme palce k pěkných fotografickým úlovkům a těšíme se na ně!

Martin GembecMultimédia

Čtenářská galerie: Perseidy 2017

Maximum meteorického roje Perseid můžeme u nás očekávat v noci na neděli 12./13. srpna, ale meteory už samozřejmě létají. Pokud to počasí umožní, rozhodně zkuste pozorovat. Perseidy dávají ze všech rojů nejvíce jasných meteorů (bolidů). I když po půlnoci ruší Měsíc, měla by to i letos být zajímavá podívaná.

Martin GembecÚkazy

Fotogalerie: Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017

Částečné zatmění 7. srpna 2017 bylo velmi fotogenické, protože nastalo pro pozorovatele ze střední Evropy již s východem úplňku. Pojďme se ohlédnout za krásným úkazem v naší čtenářské fotogalerii. A pokud máte snímky, neváhejte nám je zaslat, formulář najdete zde. Děkujeme.

Petr SobotkaMultimédia

Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2017

A je to tady! Snad už podesáté v řadě jsou nad naším územím viditelná tzv. noční svítící oblaka (mezinárodně označované zkratkou NLC). Okolo letního slunovratu nastává geometricky zajímavá situace, kdy nízko se pod obzorem pohybující Slunce stále ještě osvětluje horní vrstvu atmosféry. Mrazivě krásná stříbřitá noční oblaka pak vyniknou. Letos se první NLC se objevily v noci z 19. na 20. června. Mezosférická oblaka, ležící ve výšce okolo 85 kilometrů nad zemí, můžeme při soumraku a rozbřesku očekávat nad obzorem severním směrem až zhruba do konce července. Za zaslané fotografie všem děkujeme a těšíme se na další!

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Fotogenická kometa Johnson v dohledu

Ačkoliv stále vizuálně slabá, je kometa C/2015 V2 Johnson četně fotografovaná. Proč? Je nesmírně fotogenická a zároveň je pozorovatelná čím dál lépe, prakticky celou noc v souhvězdí Herkula. Především je cílem fotografů pro svůj nezvykle zakroucený ohon, jehož směr i tvar se postupně mění, jak se kometa na své dráze natáčí vůči Zemi. Kometa Johnson pozvolna zjasňuje a na přelomu května a června bude nejvýraznější - viditelná v malých triedrech. Fotit se tedy bude dát ještě snáze; zejména v době, kdy bude přestupovat z Pastýře do Panny. Už nyní do redakce dorazilo několik snímků, těšíme se na další!

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Zvířetníkové světlo z jara 2017

První opravdu krásné jarní dny a měsíčním svitem nerušená obloha umožnily vyhlížet stále v česku světelným znečištěním jinak obtížně pozorovatelné zvířetníkové světlo. Světelný kužel vznikající rozptylem slunečního na prachu v rovině Sluneční soustavy je nejlepší zvečera pozorovat okolo jarní rovonednnosti. Ve směru kužele se také nachází krásné hvězdokupy v souhvězí Býka - Plejády a Hyády. Do redakce již dorazilo několik snímků tohoto pozoruhodného nebeského svitu a těšíme se i na další. Vyhlížet můžete ještě do konce týdne, než opět začne rušit Měsíc na večerním nebi. Znovu pak od druhého dubnového týdne.

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Československá kometa ve svém nejlepším návratu

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, která byla mimo jiné objevena i československým astronomem Ľuborem Kresákem (později slovenským profesorem astronomie) se Skalnatého plesa v roce 1951, nabízí v březnu a dubnu 2017 svůj nejpříznivější návrat na pozemské obloze za posledních 200 roků. Letí v souhvězdích, která se dostávají ve střední Evropě velmi vysoko nad obzor a je viditelná praktivky celou noc. Ačkoliv není vidět očima, nýbrž až malými dalekohledy, stále si zasluhuje svou pozornost, a té se jí dostává od mnoha fotografů. Navíc není vyloučeno, že skokově zjasní. Uvidíme... Každopádně vám děkujeme  za vaše snímky a těšíme se na další! Nenechte si také ujít pozorovací kampaň Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Polostínové zatmění sněžného úplňku 11. února 2017

V sobotu 11. února 2017 v 1:44 ráno se Měsíc přiblížil téměř kontaktně k plnému stínu Země a na pozemském nebi se nabídl pohled na výrazné polostínové, skoro částečné zatmění Měsíce. Tento únorový úplněk, podle tradice nazývaný "sněžný", ovšem nevidělo až tak moc svědků protože celou podívanou na mnoha místech zneprůhlednila oblačnost. Přesto se alespoň v dírách mezi mraky nebo v místech se šťastně rozjasněným nebem úkaz podařilo zaznamenat. Autorům došlých snímků děkujeme a těšíme se na případné další šťastné "cvaky"!

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Víkendové nebeské setkání

V pátek a o prvním prosincovém víkendu, mezi 2. a 4. prosincem 2016, se na večerním nebi odehrálo velmi fotogenické setkání mladého Měsíce s Venuší a Marsem. Díky přízni počasí na mnoha místech v Česku a na Slovensku hodně lidí mohlo nebeským setkáním pokochat a nezabránilo jim ani mrazivé počasí. Do redakce dorazilo několik krásných snímků, jejich autorům děkujeme a těšíme se na další.

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Superúplněk 14. listopadu 2016

V pondělí 14. listopadu 2016 ve 14:52 SEČ nastal úplněk a největší přízemí Měsíce od roku 1948 krátce po sobě, a lidé tak mohli po celém světě pozorovat jeden z největších úplňků svého života. I tak šlo ale poznat, že úplněk je stále jen asi o tolik větší, o kolik se nám zdá tloušťka zápalky ve vzdálenosti přibližně 170 centimetrů od oka. Fotografy a nadšence to rozhodně neodradilo a zejména díky velké přízni počasí na většině území Česka se sešlo mnoho velmi zdařilých fotografií. Autorům všech fotografií děkujeme a těšíme se na další!

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Polozatmění sklizňového úplňku 16. září 2016

V pátek 16. září 2016 večer okolo 21. hodiny nastalo poměrně výrazné polostínové zatmění Měsíce. Měsíc procházel jen kousek na jih od okraje stínu Země a potmavení se dalo na horní polovině kotouče našeho kosmického souseda spatřit i přes hustší oblačnost. A přestože počasí zejména na západní polovině našeho území nepřálo, snímky úkazu do redakce dorazily. Děkujeme všem fotografům, těšíme se na další obrázky a samozřejmě i na další úkaz, který nastane již za půl roku v únoru.

Redakce Astro.czMultimédia

Fotogalerie: Letní hvězdné nebe 2016

Léto – to kalendářní –- je sice již za námi, ale do naší redakce stále chodí fantastické vzpomínkové portréty toho, co nabídlo noční nebe. Zejména pak snímky Mléčné dráhy, pilíře noci, zdobící hvězdnaté nebe daleko od měst. Je až s podivem, jak se letos doslova roztrhl pytel s tímto fenoménem. Snad fotografy motivoval čím dál větší přísun podobných záběrů ze zahraničí, či výskyt letošních planetárních favoritů, Marsu a Saturnu, promítajících se na obloze poblíž centra Mléčné dráhy. Tak jako tak, jezdili jste daleko či vysoko do někdy i nedostupných míst české a slovenské krajiny, abyste se s námi podělili o pohledy k naší Galaxii nad vašimi oblíbenými místy střední Evropy a my vám za to moc děkujeme. Jako odměnu přinášíme tuto galerii.

Martin GembecMultimédia

Fotogalerie: Perseidy 2016

Maximum meteorického roje Perseid vyšlo v roce 2016 příhodně tak, že Měsíc zapadal již po půlnoci a pozorování se mohlo odehrávat na tmavé obloze. Navíc tento rok se zapíše do paměti mnoha pozorovatelů jako jeden z nejbohatších návratů tohoto roje v historii jejich pozorování. Hodinová frekvence dosáhla z obvyklých 80 až 120 meteorů za hodinu až k hranici 150 a možná i více. Také byl patrný vyšší podíl jasných meteorů, takže nebylo tak obtížné nějaký zachytit. To dokazují i snímky, které postupně přichází od našich čtenářů. 

Martin GembecÚkazy

Na obloze: Měsíc a planety

V sobotu 9. července se pěkný dorůstající Měsíc objevil nedaleko Jupiteru a dal se krásně pozorovat až do setmění. V galerii se nám sešlo několik fotografií tohoto úkazu, což nám připomíná, že se brzy dočkáme dalších setkání Měsíce s planetami Mars a Saturn. Jejich setkání s Měsícem nás čeká již od čtvrtka 14. července. Kromě Měsíce a planet můžeme stále vyhlížet také noční svítící oblaka.

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2016

Jak už je každoročním zvykem, okolo letního slunovratu se rozproudí žně ve sledování mrazivě krásných stříbřitých nočních oblak (mezinárodně označovaných zkratkou NLC). Ani letošek není výjimkou, první NLC se objevily jen 3 dny před slunovratem, 17. června 2016. U nejvýraznějších jevů pak dokonce nevadil při focení ani skoroúplňkový Měsíc či částečně zatažená obloha. Mezosférická oblaka, ležící ve výšce okolo 85 kilometrů nad zemí, můžeme při soumraku a rozbřesku očekávat nad obzorem okolo severu až zhruba do konce července. Za doposud zaslané fotografie všem děkujeme a těšíme se na další!

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Planety ve Štíru

Ve fotogenickém souhvězdí Štíra se od jara do podzimu 2016 "uchýlily" k pozorování dvě opravdu pěkné planety. Patrně nejkrásnější Saturn, ověnčený prstenci při pohledu už malým dalekohledem, byl doplněn úhlově rychleji putujícím Marsem. Pro rudou planetu přitom 22. května 2016 příroda naplánovala výraznou opozici se Sluncem, při které nás bude dělit 0,51 astronomické jednotky a kotouček Marsu tak dosáhne úhlového průměru 18,4". V malém dalekohledu se tak nabízí náznaky polárních čepiček, větší přístroj odhalí i tmavší albedové útvary. Nedaleko dvojice planet je pak rudý obr, hvězda Antares, která je doslova vstupní bránou do nejkrásnějšího úseku Mléčné dráhy. Trojici objektů uvidíme i z měst, za Mléčnou dráhu ale musíme vyrazit daleko od parazitního světelného znečištění.

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Přechod Merkuru před Sluncem 2016

Vzácný přechod Merkuru před Sluncem 9. května 2016 byl doprovázen trošku oblačným, ale stále poměrně příznivým počasím. Malý Merkur a sluneční skvrna AR2542 utvořily během Merkurova "putování" krásnou fotogenickou dvojici. Do redakce dorazilo mnoho fotografií, což nás nesmírně těší, neboť po tomto úkazu nás další opravdu dobře pozorovatelný čeká až v roce 2032, v listopadu. V květnu ještě později, až v roce 2049! Autorům všech fotografií děkujeme a těšíme se na další!



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »