Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: Měsíc a planety

Na obloze: Měsíc a planety

Měsíc
Autor: Milan Tinhofer

V sobotu 9. července se pěkný dorůstající Měsíc objevil nedaleko Jupiteru a dal se krásně pozorovat až do setmění. V galerii se nám sešlo několik fotografií tohoto úkazu, což nám připomíná, že se brzy dočkáme dalších setkání Měsíce s planetami Mars a Saturn. Jejich setkání s Měsícem nás čeká již od čtvrtka 14. července. Kromě Měsíce a planet můžeme stále vyhlížet také noční svítící oblaka.

Vzhledem k nízkému sklonu ekliptiky se dorůstající Měsíc objevil na večerní obloze až poměrně dlouho po novu. I přesto bylo setkání s Jupiterem působivým připomenutím jeho viditelnosti na večerní obloze. Tak pěkné přiblížení, jako vidíme na APODu z 10. 7. to sice na naší obloze nebylo, ale kdo se díval, mohl si užít fotogenickou dvojici nad západním obzorem. Pěkně to ukazují fotografie v naší galerii.

Několik fotografií poslal Antonín Hušek. Na jedné z nich vidíme, jak během dlouhé expozice postupně Měsíc i Jupiter zapadají za místní horizont.

Konjunkce Měsíce a planety Jupiter Autor: Antonín Hušek
Konjunkce Měsíce a planety Jupiter
Autor: Antonín Hušek

Detailnější pohled na tuto konjunkci těles přinesl Petr Šobotník z Prahy:

Měsíc&Jupiter Autor: Petr Šobotník
Měsíc&Jupiter
Autor: Petr Šobotník

Pokud vám ve výhledu vadí nějaké objekty v popředí, je nejlepší je do snímku vhodně zakomponovat. Jedna taková fotografie dorazila od Adama Malíře z Pardubic. 

Setkání Jupitera s Měsícem 9.července 2016 Autor: Adam Malíř
Setkání Jupitera s Měsícem 9.července 2016
Autor: Adam Malíř

Samotný Měsíc za vrstvou vysoké oblačnosti zachytil Milan Tinhofer z Jindřichova Hradce. Jestlipak si povšiml i nedalekého Jupiteru..?

Měsíc Autor: Milan Tinhofer
Měsíc
Autor: Milan Tinhofer

Měsíc nyní dorůstá do první čtvrti, která oficiálně nastane 12. července 2016 ve 2:52 SELČ. Pokud se ukáže mezi oblaky, budou dobře viditelné krátery na povrchu, které se nám nejlépe plasticky zobrazí na rozhraní světla a tmy. 

14. července se Měsíc přiblíží k Marsu, 15. 7. bude mezi Marsem a Saturnem. Polohu planet nad jihem můžeme porovnat s polohou Jupiteru na snímku z 9. 7., který také pořídil Antonín Hušek.

Konjunkce Měsíce a planety Jupiter Autor: Antonín Hušek
Konjunkce Měsíce a planety Jupiter
Autor: Antonín Hušek

Noční obloha Autor: Renáta Břízová
Noční obloha
Autor: Renáta Břízová

Měsíc & Jupiter nad Českým krasem Autor: Libor Faitl
Měsíc & Jupiter nad Českým krasem
Autor: Libor Faitl

A závěrem ještě dodejme, že výskyt nočních svítících oblak je v poslední době celkem málo častý jev, přesto se podařilo jedno pozorování, jak vidíme na fotografii Ivana Šranka ze Žiaru nad Hronom.

NLC 10-07-2016_2 Autor: Ivan Šranko
NLC 10-07-2016_2
Autor: Ivan Šranko

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie: Planety ve Štíru
[2] Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2016
[3] Pošlete nám snímek
[4] Nejnovější snímky ve čtenářské galerii



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Měsíc a Planety, Čtenářská galerie


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »