Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fotogalerie: Ranní planety a Měsíc v létě 2024

Fotogalerie: Ranní planety a Měsíc v létě 2024

Jupiter s dvěma měsíci a jejich stíny 31. 7. 2024 přes 20cm dalekohled Celestron C8 XLT
Autor: David Rýva

Večerní obloha byla v probíhajícím létě na planety skoupá. Planety Venuše a Merkur se na večerní oblohu zatím nestihly vyklubat, ale nad ránem je to jiná podívaná. Saturn překvapil již hodně přivřeným prstencem, Mars zdánlivě doháněl Jupiter. Začaly vícenásobné přechody měsíčků Jupiteru a dokonce občasné přechody Titanu přes kotouč Saturnu. Na konci července se k nim přiblížil také ubývající Měsíc.

Mars 30. 7. 2024 Autor: Radim Drexler
Mars 30. 7. 2024
Autor: Radim Drexler
V článku jsou umístěny snímky našich amatérských astrofotografů, kteří se na planety zaměřují. Vidíme tedy detailní snímek Marsu, jehož kotouček je ale zatím opravdu velmi malý a zlepší se to až v zimě s blížící se opozicí.

Saturn je již zmíněn v úvodu. Všimněte si, jak je vpravo od kotouče planety vidět její stín vržený na prstenec a jak je obtížné vyfotit mezeru v prstencích (tzv. Cassiniho dělení). Protože se k nám prstence sklápí, začíná období, kdy se občas na kotouč planety promítne měsíc Titan, který je jediným, jenž má dostatečnou úhlovou velikost, aby to bylo vidět ze Země na amatérských fotografiích. 

Saturn 30. 7. 2024 přes 20cm dalekohled Celestron C8 XLT Autor: David Rýva
Saturn 30. 7. 2024 přes 20cm dalekohled Celestron C8 XLT
Autor: David Rýva

Podobně přechází přes kotouček Jupiteru také jeho čtyři největší měsíce Io, Europa, Ganymed a Callisto. Někdy i ve dvojicích a výjimčně lze zahlédnout i úkaz tří měsíců. Pro střední Evropu jsou zajímavé tyto úkazy na Jupiteru:

1. 8. 23:46 přechod dvou stínů měsíců
2. 8. 00:30 přechod jednoho měsíce a stínů dvou měsíců
9. 8. 02:50 přechod jednoho měsíce a stínů dvou měsíců
17. 8. 22:56 přechod jednoho měsíce a stínů dvou měsíců
25. 8. 01:27 přechod jednoho měsíce a stínů dvou měsíců

Chcete-li také přispět svými záběry, použijte, prosím, náš formulář. Děkujeme.

 


Náhled Kategorie Místo pořízení Datum Autor


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »