< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní  >  Související stránky k článku Může existovat život v oceánech pod povrchem ledových měsíců?

Související stránky k článku Může existovat život v oceánech pod povrchem ledových měsíců?

František MartinekSluneční soustava

Pradávná jezera na Marsu poskytují vodítko ke vzniku života na Zemi

Mars je možná v současné době vyprahlou pustinou, avšak nebylo tomu tak vždycky – vědci objevili důkazy, že na jižní polokouli rudé planety existovala zhruba před 3,7 miliardami roků obrovská jezera, která byla zásobována horkými prameny (zřídly). Ty do nich čerpaly vodu obohacenou o minerály. A co více, odborníci se domnívají, že tato hydrotermální „podmořská“ aktivita se shoduje s tím, co ve stejnou dobu probíhalo na Zemi; možná nám to poskytne klíč ke vzniku života na naší rodné planetě.

Jakub KoukalSluneční soustava

Jak vznikl život? Vše již bylo objeveno před 64 lety!

Titulek článku věstí novou konspirační teorii. Šedesát let nám tají, jak to bylo se vznikem života! Kdo? Vláda? NASA? Vědci v tajných laboratořích? Tak to není. Přes šedesát let nám ale skutečně unikala závažná skutečnost spojená s nejslavnějším experimentem, který se jako první pokusil odpovědět na otázku, zda za podmínek předpokládaných na samém počátku existence naší planety, mohly vzniknout základní stavební kameny života. Čeští vědci spolu s francouzskými kolegy oblékli slavný Millerův experiment do nových šatů a zjistili, že v reakční soustavě musí vznikat základní jednotky genetického kódu. Ingrediencí jsou pouze jednoduché a ve vesmíru všudypřítomné chemikálie, čpavek a oxid uhelnatý. Na povrchu obyčejného jílu při dopadu rázové vlny způsobené asteroidem či za přispění blesků vznikají životodárné molekuly, které se možná velmi záhy nebo také až za miliony let spojily do první fungující živoucí struktury, pravděpodobně molekuly ribonukleové kyseliny (RNA).

František MartinekSluneční soustava

Sonda Juno vyfotografovala Jupiterovy měsíce Io a Ganymed

Kosmická sonda NASA s názvem Juno (start 5. 8. 2011) zachytila tento pohled na jižní polokouli Jupitera během 39. blízkého průletu kolem planety 12. ledna 2022. Pokud si zvětšíme pravou část tohoto snímku (viz obrázek níže), odhalíme na stejné fotografii ještě dva další světy: Jupiterův úchvatný měsíc Io (vlevo), známý svou hrou barev danou sopečnou činností, a měsíc Europa (vpravo), který prozkoumají budoucí mise, protože je na něm pod ledovou krustou podpovrchový oceán.

František MartinekSluneční soustava

Objeveno 12 nových malých měsíců planety Jupiter

Tým astronomů z Carnegie Institution for Science vedený Scottem S. Sheppardem ohlásil zajímavý objev: nalezl 12 nových měsíců kroužících kolem obří plynné planety Jupiter. Jedná se o 11 „normálních“ vnějších měsíců a jeden označený jako „podivín“. Tím se zvýšil celkový počet známých Jupiterových satelitů na úctyhodných 79 – což je nejvíce ze všech planet Sluneční soustavy. Vědecký tým vypátral tyto souputníky již na jaře 2017, kdy byly pozorovány jako velmi vzdálená tělesa Sluneční soustavy v rámci projektu hledání možné planety za drahou Pluta.

18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »